Nejdříve se krátce podívejme, kdo vlastně stál autorům papírového modelu Mercedes Simplex předlohou. Musíme se přesunout na začátek 20. století. Podnik DMG (Daimler Motoren Gesellschaft), z něhož se vyvinul Mercedes, hodlal nadále rozvíjet nové pojetí motorismu.
V jednoduchosti je krása
Designér Wilhelm Maybach měl za úkol pokračovat v tradici zavedeného podniku a využít všechny zkušenosti s typem Mercedes 35hp, vyráběném v roce 1901. Právě o něm se hovořilo jako o vozidle, které rozbilo přetrvávající primitivní náhled na automobilové standardy. DMG navíc nehodlalo ztrácet klienty přešlapováním na místě a razilo heslo "komfort ve znamení jednoduchosti“ Proto bylo zvoleno pro nový typ jméno Simplex, což se mohlo chápat i tak, že nový vůz je velmi snadno ovladatelný.
Mercedes Simplex s českou stopou
Na zviditelnění nového typu měl velký podíl motoristický nadšenec a závodník Emil Jellinek, známý též jako Jellinek-Mercedes. Potomek rabbiho Aarona s česko-maďarskými kořeny se Symplexem vyhrál při prvním startu závod do vrchu na trati Nice-La Turbie. Mercedes se dokonce prosadil i za "velkou louží", kde v témže roce triumfoval v pětimílovém závodě na detroitském Grosse Pointe. .
Model v několika provedeních
Automobilka vyrobila v letech 1902 – 1910 celkem šest verzí lišících se především výkonem, ten se pohyboval od 18 až do 65 koňských sil. Rovněž provedení mělo rozdílné řešení, od klasického otevřeného až po variantu phaeton (kočárový typ stahovací střechy). Motor byl umístěn ve středu robustního rámu z lisované oceli – v případě konkrétního typu z roku 1904 šlo o řadový čtyřválec chlazený vodou o výkonu 28 koní (20,6 kW). Při hmotnosti 1245 kg upaloval tento veterán rychlostí 60 km/h.
Mercedes v barvách Druchemy
Pražské družstvo Druchema zaštítilo svou reklamou žlutý model s červenými proužky, který se objevil na stránkách ABC číslo 7 (ročník 14). Jednalo se o typ, který přišel do výroby jako poslední a vyráběl se dva roky. Největším problémem autíčka s autorským kódem BV-006 byl soutisk barev, zvláště u červených linek to bylo hodně znatelné. Model byl nakreslen v provedení phaeton a jeho 19 číslovaných dílů (27 fyzických) se vešlo na jednu stránku. Zatímco předchozí veteráni byly modelovány podle rady Models of Yesteryear, Simplex do ní v této podobě nepatřil, spíš bychom jej našli u konkurence, firmy Schuco.
Richard Vyškovský se k tomuto modelu – jako rovněž u jiných veteránů – ještě jednou vrátil, a sice po 36 letech. Samozřejmě v náročnější podobě a měřítku 1:32, také v červené barvě. Čtenáři ho našli v 16. čísle jubilejního 50. ročníku časopisu ABC.
