Šimone, jak ses dostal ke stolnímu tenisu?
Taťka před dvaceti lety začal hrát stolní tenis, hrál taky šachy. Jak se taťka a mamka rozhodovali, jaký sport mi dají, tak zrovna v roce 2011 bylo mistrovství Evropy a bylo to v televizi ten stolní tenis. A taťka mi řekl, tohle jsem před dvaceti lety hrál, nechtěl bys to zkusit, Šimone? A já jsem řekl, že jo, že to zkusím. Tak jsem šel na oddíl TJ Ostrava KST, veteráni to znají pod názvem Nová Huť a tak jsem začal. První trénink mi to nešlo, tak mi trenér, řekl, jestli to ještě nechci odložit. Přišel jsem tam podruhé a to už mi řekl, že se na to dobře stavím a že bych mohl pokračovat.
A kolik ti tehdy bylo?
Šest a půl.
A to jsi normálně dosáhl na stůl - na ten dospělý? Nebo v šesti letech mají kluci a holky úplně jiný stůl?
Soutěže se hrají s normálním stolem. Některé, třeba v Číně, se hrají se sníženým stolem, protože když jste malí, tak to hrajete nad hlavou, a když vyrostete, tak to hrajete pod sebou. Takže ta technika se mění, ale já jsem na to dosáhl, takže jsem vlastně mohl normálně hrát na těch mužských – normálních a potom jsem už začal po roce a půl hrát soutěže a normálně jsem na to dosáhl.
Co je pro tebe ve stolním tenise nejtěžší?
Nejtěžší ve stolním tenise je porazit konkurenci z Číny, protože Asie je nejlepší na světě, nejvíc asi Čína, která má ve světové desítce pět hráčů od jedničky do pětky, jsou neskutečně silní, mají velice kvalitní údery a jen tak je někdo neporazí, takže nejtěžší je asi porazit tu konkurenci z té Číny a dostat se na olympiádu mezi čtyři, protože to je velice cenné.
A co je pro tebe nejtěžší v tréninku? Je třeba daleko těžší se naučit dobře podávat nebo dobře vracet úder a co je vlastně v technice nejtěžší?
Čeští trenéři nemají moc správné údaje o té technice, ale máme tady jednoho, který se mi věnuje, je velice dobrý, možná ho někteří znají, Tomáš Demek, byl pět let u české reprezentace mužů, ten pro ten ping-pong žije, je neskutečný dobrý trenér, je energetický, pomáhá, když se na něco zeptáte, tak vám prostě pomůže, je to hodně dobrý trenér, který opravdu ty údaje má, sleduje ty videa z té Číny, V technice je nejtěžší asi dobře se naučit forhendový topspin, který je velice těžký, musíte zapojit úplně celé tělo, musíte zapojit nohy, pánev, trup, záda, ruku, rameno i hlavu, fakt celé tělo, protože když jedno z toho vypadne, tak už nemáte tak kvalitní úder a nemůžete toho soupeře tak zatlačit tím forhendovým topspinem. Já jsem začínal v tom TJ, tam mě to tam naučili špatně, ale teď jsem přestoupil do TTC Ostrava 2016, je to nejlepší klub v Česku, a jestli někdo zná, většina zná, Petr Korbel a Tomáš Demek, to jsou dvě české legendy. Petr Korbel jezdil do Číny a do Japonska, takže ty údaje má a Tomáš Demek byl reprezentant, byl tady dvojka, takže jezdil taky do zahraničí, takže má ty informace.
Jaké máš za sebou největší úspěchy?
No předminulý rok jsem vyhrál neoficiální mistrovství Evropy v ročníku 2004, byla tam celá Evropa, hrál jsem ve finále s Rusem, vyhrál jsem 3 : 2 na sety, to je asi můj největší úspěch, a jsem dvojnásobný mistr republiky ve dvouhře a ve čtyřhře a ještě v družstvech, takže dohromady čtyřikrát a můj největší úspěch je asi to mistrovství Evropy a loni jsem se dostal na výběr talentů z celého světa, tři z Evropy ročníku 2004 a to je asi nejlepší, co jsem mohl udělat.
Zbývá ti ještě kromě tenisu čas na jiný koníček?
Ano, zbývá. Mám pěti a půlletého brášku, s kterým si rád hraju, protože je takový můj, když se mi něco nedaří, tak mě dokáže nabudit. Většinou s ním hraju „Krpálka“, to na posteli se tak bijeme bratrsky a to mě asi nejvíc baví doma. Většinou moc času nemám, protože musím skloubit stolní tenis se školou a to je hodně těžké, protože čeští trenéři chtějí, abych místo školy chodil na tréninky, což můj taťka odmítá, že život není jenom o ping-pongu, ale i o škole. Asi jo. Moc ne, ale trošku jo.
Tak já ti děkuju za rozhovor a držím ti palce k získání Zlatého oříšku čtenářů ABC. Ahoj.
Na shledanou. Děkuju.
