Holky a kluci z Ekoparlamentu – co to je Ekoparlament a jaký je jeho úkol, cíl?
Ekoparlament je na naší škole takové seskupení dětí z celé školy, z každé třídy dva a většinou chodíme na schůzky, je to jedna hodina třeba za dva týdny a tam si většinou řekneme, co nás čeká, co jsme splnili a nějaké naše úkoly do budoucna a pak nějakou hodinu si máme udělat ve třídě, abychom jim to sdělili.
Čeho se vaše činnost nejvíce týká?
Týká se to třeba zlepšování přírody a prostě okolí naší školy i okolí všech možných lidí, třeba například ten sběr odpadu, recyklace apod.
Od kolika let se můžete stát členy?
Tak je to od třetí třídy, vždycky dva ze třídy chodí na schůzky.
Jak probíhá parlamentní schůze?
My starší píšeme jakoby záznamy, úkoly, které musíme splnit nebo kterých bychom chtěli docílit, a paní učitelka, to tak nějak celé vede a každý má nějaký úkol. Když třeba, dám příklad, máme měsíční dodržování služeb, jako je třeba nesvítit, když je venku světlo, nemít zatažené žaluzie, mít v pořádku květiny, zalívat je a tak, tak právě lidi se přihlásí, kdo by to chtěl dělat a pak to dělají po celý rok a vždycky to paní učitelce dají a ty třídy jsou nějak ohodnocené a na konci školního roku ta nejlepší třída, ta co to všechno plní, je aktivní, tak má od školy den na výlet, kam si vyberou, kam se se třídou domluví.
Ve světě dospělých je to jedno, jestli poslanci je 30 nebo 60, u vás je to rozdíl, když říkáte od 3. třídy, kde jsou třeba desetiletí, a v deváté třídě, kde už jste patnáctiletí, jsou ty úkoly rozdílné, že třeba jiné mají třeťáci a jiné třeba páťáci jiné deváťáci?
Třeťáci mají třeba, že sepisují, kdy budou ty schůzky a dávají to na nástěnku, třeba šesťáci mají, že pečeme na ty schůzky.
Pečete na ty schůzky, že se na ně vykašlete nebo jak?
Pečeme buchty nebo něco takového a deváťáci ani nevím, co mají.
Tak deváťáky tady také máme.
Paní učitelka se to snaží rozřazovat, tak aby to ty děti zvládly, nedá třetí třídě nějaký úkol, který by nezvládly, takže jim dá nějaký lehčí, a nám starším dává spíš ty těžší úkoly.
Jaké tak nejtěžší úkoly jste vy jako osmáci, deváťáci dostali?
Tak třeba měli jsme se podílet na oslavách 111 let naší školy a tak.
To si z eko hlediska nedovedu představit, tak jak?
Třeba že jsme moderovali.
Takže nemáte na starosti jenom tu ekologickou stránku vaší školy, ale třeba i organizační?
No vlastně my jsme dřív byli jako eko a parlament, že jsme to měli zvlášť, že ten parlament se spíš zabýval tím, co by se lidem ve třídě líbilo víc nebo třeba, na co si stěžují, ale že to nebylo jenom o té ekologii, ale o věcech souhrnně a před rokem a půl se to zhruba sloučilo k sobě a vlastně řešíme tam tu ekologii, ale zároveň i ty věci, co jsou právě potřeba k té škole jako jinak. Nevím, když děti chtějí něco zlepšit, tak se to tam probírá a vlastně se tam zkusí udělat nějaký námět, jak by z toho ty děti mohly vyjít líp, aby se jim to víc líbilo.
To mě zaujalo, když řešíte i ty jiné problémy než ekologické. Stává se vám, že se na vás třeba obracejí kluci a holky s nějakým problémem. Na mnoha školách funguje školní psycholog a třeba u vás, když by byli svědkem nějaké šikany nebo něco, co se jim nelíbí, nebo mají pocit, že některý učitel je hodně nespravedlivý i s takovouto stránkou se vás mohou obrátit?
To si myslím, že spíš ne, že si to spíš vyřeší buď s třídním, nebo potom půjdou za tím psychologem.
Jaké úspěchy váš Ekoparlament už má?
Už třikrát jsme obhájili titul ekoškoly, takže to je největší věc, která se nám daří i udržovat tím, že zlepšujeme ty věci. Teď jsme jednu z menších, co jsme vymysleli, tak hodně lidí si plete ty vypínače, že jsme vymysleli takovou vychytávku na vypínače, aby s těmi žárovkami neblbli. Takže tam jsou i maličkosti, které pak hrozně udělají ten velký dojem.
Jaké podmínky musí splnit škola, aby se stala ekoškolou?
UČITELKA: Nevím, jestli to úplně přesně vědí…
Já jsem Eva Bláhová a koordinuju ten školní ekoparlament. Vlastně přijde k nám do školy audit, auditorky jsou koordinátorky toho mezinárodního programu Ekoškola v České republice, jsou ze sdružení Tereza, a posoudí, jestli si zasloužíme, nebo nezasloužíme ten titul.
Nějaké konkrétní parametry typu, že musíte mít jenom tolik a tolik odběr elektřiny nebo…
UČITELKA: Není to tam takhle konkrétně stanoveno, pracujeme vlastně v jednotlivých oblastech - odpady, prostředí školy, energie, voda a teď každý rok vlastně přibíráme další oblast, letos přibíráme dopravu a musí tam být vidět nějaký posun té školy, není samozřejmě konkrétně stanoveno snižte spotřebu o tolik a tolik, ale musí být vidět, že na tom pracují děti, že ten plán vymýšlejí děti, samozřejmě nejdřív zkontrolují školu v jakém je stavu, takže nejdřív proběhne analýza, podle toho naplánujeme nějaké ty cíle, kdo co udělá a tak, a potom samozřejmě kontrolujeme, jestli se splnilo, nesplnilo. A pokud je tam znát nějaký posun, tak se můžeme přihlásit o ten posun.
A na tom auditu vlastně mluví ze sdružení Tereza jak s námi, tak s paní učitelkou a třeba s nimi procházíme i budovu školu a ukazujeme jim třeba i ty konkrétní změny.
Tak já vám mockrát děkuji i za rozhovor a držím palce, abyste získali Zlatý oříšek čtenářů ABC. Ahoj.
Děkujeme. Na shledanou.
