Karolíno, s jakým oborem jsi přijela soutěžit do Zlatého oříšku?
Přijela jsem soutěžit se sportovním šermem šavlí.
Tak to mně jako ženské musíš vysvětlit, co to je šerm šavlí?
No většina lidí si pak představuje film, jak jsou tam ti mušketýři, ale to není vůbec ono, to je něco jiného, ony jsou tři typy zbraně, kord, fleret a šavle, já šermuju šavlí. Je to takové hodně dynamické.
Jak vypadá šavle?
Šavle je dlouhá relativně, má hubenou čepel a jak to držíte, tak to má takový koš.
Jak jsi přišla k tomuto sportu, který je tak spíš rytířský, klukovský?
Já už úplně sama nevím, ale když jsem byla malá, tak jsem dělala gymnastiku a pak jsem skončila kvůli zdravotnímu úrazu a vím, že právě blízko našeho domu byl právě ten klub šermířský, a tak jsem to chtěla vyzkoušet, a když jsem tam byla, tak mě to hodně chytlo.
Karolíno, teď mi vysvětli, já jsem se občas dívala na nějaké ty zápasy nebo souboje, ale nikdy jsem je vůbec nepochopila, co se tam hodnotí a vlastně jak. Vy jdete proti sobě, jdou z vás nějaké drátky, konečně mi to vysvětli.
My jsme připojení do elektriky a jsme propojení s tou bundou elektrickou, maskou a šavlí, aby když zasáhneme soupeře, tak se tam rozsvítí taková ty světla, která jsou naproti rozhodčímu, ale pak je to takový… Tam je hodně pravidel, tam jde o to, kdo třeba přebral práva, což je, že byl třeba rychlejší, nebo pak jde o to, jakože sekáte tou šavlí, nebo když třeba s ní máchnu moc brzo a nezasáhnu, tak ztrácím právo a pak, když jsou dvě světla, tak je to pro soupeře, je to takové složité… Ony jsou daná pravidla, ale i tak mně přijde, že každý rozhodčí jinak soudí ty akce.
Je to nebezpečné, když se dotknete? Nebo můžete se i bodnout?
Jo, můžeme se i bodnout, ale jakože úraz nebo nějaké zranění, tak to se tak nestává, máme právě hodně bund na sobě, pak máme i kalhoty, podkolenky, někdy se stane, že i jak nemáme chráněnou tu druhou ruku, prsty a tak, tak nás někdo sekne tam a lehce to krvácí, ale nic dramatického.
Vy víceméně jako odhadnete tu vzdálenost, jak můžete seknout a nemůžete useknout prsty?
Ne, to nejde, to je, není to ostré ta zbraň. Na konci je to takové zatočené, když se to ale ulomí, tak je to ostré a dalo by se tím propíchnout, takže když se to ulomí, tak se musí hned šavle vyměnit. To by pak bylo nebezpečné.
Kolik jich tak za sezónu zlomíš?
Je to různé, ale většinou jich zlomím víc jak deset.
To si musíš sama kupovat?
Hm.
Kolik stojí taková šavle?
Já si kupuje jenom ty čepele a to stojí přibližně tisícovku to, co si kupuju.
Takže ty deset tisíc zlomíš za rok?
No přibližně, jednou se mi stalo, že za 14 dní jsem zlomila tři čepele a někdy pak půl roku pauzu, fakt je to různé.
Je tento sport fyzicky náročný?
Hodně.
V čem? Vždyť tam jenom tak poskakujete.
Jak my máme na sobě hodně těch vrstev, tak musíme být na nohou rychlí a pohybliví, takže musíme mít velkou fyzičku, ale pak bych řekla, že je to i hodně o hlavě.
Kolik kil máte na sobě tak?
Nikdy jsem to nevážila, ale tipuju tak pět, ale nejsem si tím úplně jistá.
Furt jste na tom asi lépe než rytíři v plné zbroji.
To určitě.
Říkáš, že hodně velkou fyzičku, jak ji trénujete?
My hodně jakože posilujeme, ale to ne tak na fyzičku, ale na sílu, ale pak právě hodně poskakujeme, děláme takové ta opičí cvičení a pak někdy i běháme, ale to hlavně dělám právě ta fyzická cvičení, že skáčeme, běháme okolo tyček a tak.
Říkala jsi, že to je nejen fyzicky náročné, ale i na psychiku, v čem na tu psychiku?
Když třeba prohráváte nebo naopak se vám třeba daří, že vyhráváte 14:9, tak furt není konec, sice máte jeden bod, ale pak se hodně lidem stane, že už vidí, že to vyhrají, a ten soupeř je dožene, jak se snaží.
Je to podobné jako v tenise, opravdu když se trochu vypne hlava, že se to dá obrátit?
Určitě tam musíme být furt soustředění, a jakmile se nesoustředíme, tak to jde do háje. Když prohráváme, tak to nevzdávat a bojovat o každý bod. Ta hlava je tam hodně důležitá.
Jaké výsledky už máš?
Tak vyhrála jsem největší dětský závod na světě, ono se to bere jako neoficiální mistrovství světa, protože jsme malí, a potom jsem dvojnásobná mistryně České republiky, pak jsem vicemistryně České republiky, dvojnásobná vítězka českého poháru, to jsou asi takové ty největší úspěchy, a pak takhle různě v Česku vyhrávám nebo i v zahraničí jsem měla úspěchy nějaké.
Kam bys to chtěla dotáhnout?
Tak asi nejraději bych to dotáhla na olympiádu.
Která nejbližší by se tě mohla týkat?
To nevím, ale asi Francie.
Teď ti je kolik let?
Teď mi je 13.
V roce 2020 ti bude 16, takže 24, v roce 2024, ani nevím, kde bude v té době.
Ve Francii.
Kromě šermu máš čas ještě na jiné koníčky?
No musela jsem hodně koníčků odstranit a je pravdou, že mám pak málo času, ale mimo to chodím ještě na angličtinu nebo ráda si kreslím, se svým psem trávím hodně času, že děláme agility a podobné věci, ale jinak jsem musela odstranit ty ostatní koníčky.
A jak často trénuješ?
Každý den kromě pondělí, to nestíhám kvůli škole, a v sobotu a neděli jsme většinou na turnaji nebo jsou kempy nebo mám volno.
Kde se trénuje? Normální tělocvična?
Jo, nebo jsou šermírny pak.
Jak můžete trénovat v tělocvičně, i tam jdou bundy a vše potřebné připojit?
To jsou takové aparáty a to se zapojí do zásuvky a pak je taková krabička a z toho je ten kabel, dá se to tam dát.
Já ti mockrát děkuju za rozhovor a doufám, že v roce 2024 se sejdu s olympijskou vítězkou.
Snad někdy.
A taky držím palce k získání Zlatého oříšku čtenářů ABC. Díky. Ahoj!
Děkuju moc.
