Časopis ABC jako dlouholetý partner soutěže Zlatý oříšek vrací všech 21 finalistů do hry! Vítěz ábíčkovského kola ankety získá cenu Zlatý oříšek čtenářů ABC. O tom, kdo to bude, můžeš rozhodnout i ty.
Kryštofe, s jakým oborem jsi ty přijel soutěžit do Zlatého oříšku?
Přišel jsem soutěžit se 4 činnostmi. S hrou na 4 hudební nástroje, s fotografováním, s psaním literární příběhů a s běháním extrémních překážkových závodů.
Tak to je úžasná všestrannost. Pojďme se na každý ten koníček podívat zvlášť. Tak třeba, když ti řeknu fotografie. Jak ses k tomu dostal, co rád fotíš?
Dostal jsem se k tomu spontánně, když jsem byl malý. Nejraději fotím krajinu, celkově přírodu, kam právě spadá ta krajina, nebo mám rád focení květin, brouků nebo i větších živočichů. Potom také rád fotím portréty a extrémní překážkové závody.
Na co fotíš? Teď je moderní focení mobilem.
Fotím na fotoaparát.
Co potom dál? Vyvoláváš fotky, jako se vyvolávaly dřív, nebo jak se dnes pracuje s fotografií?
Musí se elektricky dostat do počítače, z toho se vyvolá přes tiskárnu a poté je vystavuji. Vystavoval jsem je například v Irsku, Polsku nebo Litvě.
Jak ses se svojí fotografií do těchto zemí dostal?
Abych se přiznal, ani nevím. Ale vím, že si mě tam pozvali sami.
No počkej, ale někdo je musel vidět a říct si „Ha, to je hezká fotografie, tu bychom mohli poslat na nějakou soutěž“.
Ano, bylo to tak. Ti lidé se postupně dozvídali, že fotografuji, tak jsem se dostal i do Show Jana Krause a dostalo se to až do toho Polska, Litvy a Irska.
Kde svoje fotografie vystavuješ?
Poslední výstava proběhla v Hranicích. Já ale nevím, kde si mě všimli.
To tě nezajímalo? Neptal ses?
Ne, neptal.
Jaké úspěchy ve fotografii máš?
Mezi mé největší patří například dvě první místa v celoroční celorepublikové soutěži Příroda objektivem, nebo dvě první místa v celostátní soutěži.
Co tě na té přírodě tak láká? Že nefotíš raději lidi.
Lidi také fotím rád. Portréty a extrémní překážkové sporty. Na přírodě mě ale hlavně láká, když je ta příroda nedotčená lidstvem.
Pojďme na další obor. Literatura. Co si mám pod tím představit.
Píšu poezii i prózu, ale nejčastěji tedy prózu. Teď mám zrovna jednu novou povídku rozpracovanou.
O čem je?
To se nechte překvapit.
Dobře, tak mi řekni, co jsi už napsal.
Musím se přiznat, že nevím názvy svých povídek, ale většinou jsou takové dobrodružné. Některé jsou ale i smutné.
Už jsi někde i publikoval?
Ano, moje povídky už byly vydány ve sbornících. Například v soutěži Art Botič, kde jsem získal hlavní cenu a cenu poroty.
A co ty básničky? To je poezie?
Ano, to je poezie. To jsem se naposled umístil druhý v jedné soutěži.
A píšeš taky třeba nějaké milostné básničky pro holky?
To ještě ne.
A myslíš, že to půjde?
Těžko říct. Nechám se překvapit.
Tak pojďme na další obor, to je hudba. Na jaké 4 nástroje hraješ?
Saxofon, zobcovou a altovou flétnu a na příčnou flétnu.
Který z těch hudebních nástrojů tě baví nejvíc?
Baví mě všechny 4 stejně. Protože kdyby mě nějaký bavil méně, tak bych na něj méně hrál.
Takže to spravedlivě rozděluješ. A jak často cvičíš?
Chodím do základní umělecké školy, kde bývám docela často, a proto nemusím tak často cvičit doma. Cvičím tak na každý nástroj 2x do týdne doma. Vždy vidím podle času, kolik mám.
Jaké skladby nejraději hraješ?
Oblíbené skladby jsem si ještě nevybíral. Hraju vždy to, co mě nejvíc baví.
A co tě baví nejvíc teď?
Zrovna teď mě baví jedna skladba od Händela na příčnou flétnu. Jinak také píšu svoje vlastní skladby a naposledy to byla skladba „Čarodějnice“ a tu hraju na Saxofon.
A co tě k tomu inspirovalo? Nějaká spolužačka?
Ne, to ne. Byl to prostě jen takový nápad z ničeho nic.
Tak, ty jsi kromě hudebníka i sportovec. Co děláš za sport?
Běhám extrémní překážkové závody.
Co to znamená?
To jsou závody, ve kterých se nejenom běhá, ale jsou tam i překážky, hromada bahna a patří tam například Spartan Race, nebo Gladiator Race.
A kromě té hromady bahna, jaké jsou tam ještě překážky?
Můžou tam být třeba bradla, nebo kruhy a různé překážky na horní či dolní polovinu těla.
Teď jsem trochu zmatená. Kruhy si dovedu představit v tělocvičně a bahno venku. Tak jak to je?
Ta bradla jsou vždy takový mezistupeň mezi bahnem a mezi během. Je to tam vpasováno přímo do těch závodů.
Ale běhá se to venku?
Ano, běhá.
A jak se tam přidělají kruhy?
Postaví velkou konstrukci a tam ty kruhy zavěsí.
Aha, takže je to podobné, jako když trénují vojáci?
Ano, dalo by se to tak říct.
A jaké úspěchy už ve sportovních disciplínách máš?
Jedny z těch posledních jsou například první místo v závodě Wilsonka Race a jsem několikanásobný vítěz závodu 360 Challenge a například ještě první místo v závodě Tarzan.
Prosím tě a stačíš se do toho ještě učit? Když máš tolik zájmů.
Nějak moc se samozřejmě neučím, ale škola mě velice baví, a proto tam mám také individuální přístup a podporují mě v mých činnostech.
Chtěl bys, aby některá z tvých zálib se proměnila ve tvé budoucí povolání?
Já doufám, že mi zůstanou všechny, a chtěl bych se vyučit lékařem.
Aha, takže z tebe nebude profesionální sportovec, hudebník, spisovatel nebo fotograf. Všechno tohle zůstane jako koníček a půjdeš na medicínu.
Né úplně koníček, samozřejmě to budu hlavně dělat pro radost, ale sport a hudba budou takové oddychové. Fotografie a literární příběhy budou tehdy, když budu mít zrovna nějaký nápad nebo se tím můžu život klidně i profesionálně. Nechám se překvapit.
A když budeš mít čas, tak si občas něco odoperuješ.
Ano.
Tak jo, já ti přeju, aby se ti splnily všechny tvoje sny, abys získal Zlatý oříšek čtenářů ABC, a děkuji za rozhovor. Ahoj
Také děkuji, neshledanou.
