GALERIE: Hrabáči v nebezpečí: Jak oteplování drtí geny? | FOTO 1

Aby se vyhrabaná zemina nedostávala hrabáči do nozder, jsou chráněny hustými chlupy | Clinton Epps, Rachel Crowhurst

Hrabáč vyčenichal potravu a dobývá se do termitiště | Profimedia.cz

Vypleněné termitiště často slouží hrabáčům jako doupě | Profimedia.cz

Dospělý hrabáč může vážit až 80 kg | iStock.com

Na lov vycházejí hrabáči až za soumraku | Profimedia.cz

Pohyblivé ušní boltce včas zachytí blížícího se lva či jiného nepřítele | Profimedia.cz

Vchod do hrabáčí nory | Clinton Epps, Rachel Crowhurst

Zrak má hrabáč slabý, zato má skvělý čich a sluch | iStock.com

Samička Sawa se Kvídě narodila v Zoo Praha v roce 2018 | Miroslav Bobek, Petr Hamevrník, Oliver Le Que / Zoo Praha

Poslední mládě Kvídy z léta roku 2022 je samička a dostala jméno Farisa | Miroslav Bobek, Petr Hamevrník, Oliver Le Que / Zoo Praha

Novorozené mládě hrabáče je zcela závislé na matce | Miroslav Bobek, Petr Hamevrník, Oliver Le Que / Zoo Praha

Nejstarší hrabáč na světě – Pieta – si užívá důchodu v zázemí pražské zoo | Miroslav Bobek, Petr Hamevrník, Oliver Le Que / Zoo Praha

Vedoucí výzkumu Clinton Epps před termitištěm, v němž si hrabáč vyhrabal doupě | Clinton Epps, Rachel Crowhurst

Sběr trusu hrabáče | Clinton Epps, Rachel Crowhurst

Hrabáči Sabi a Draco v pražské zoo se brzy spřátelili | Miroslav Bobek, Petr Hamevrník, Oliver Le Que / Zoo Praha

Výzkumnice Rachel Crowhurstová při sběru vzorků hrabáčího trusu | Clinton Epps, Rachel Crowhurst

Rozšíření hrabáče v Africe | iStock.com

Hrabáči v nebezpečí: Jak oteplování drtí geny?