Tajemné poklady (1)

Půjdete-li polní cestou bažinatým údolím zdejšího potoka, uvidíte asi 500 m za vsí ve svažitém břehu opracovaný kámen, na němž je vytesán letopočet 1771. Právě ten označuje místo, kde zmíněného roku zahlédl kolemjdoucí vesničan v bahně cesty jakási blyštivá kolečka. Domníval se, že to jsou mosazné knoflíky, které tu při nedávné bouřce poztrácel nějaký kramář, a tak jich vzal pár na hraní svému synkovi. Děti si s nimi hrály na návsi. Všiml si toho místní hostinský - a nevěřil svým očím! Zlaté mince! Věc se rozkřikla a vzápětí se celá obec vydala s motykami k potoku. Ukázalo se, že kus hlinitého břehu se po velkých deštích sesul a odhalil starodávný zdobený kotel, pokrytý zelenou měděnkou. Ten byl vrchovatě naplněn zlatými mincemi; část se jich vykutálela dolů na cestu. Zlata prý bylo dost pro všechny. V Podmoklech propukla nevídaná oslava, pilo se a hýřilo až do rána. O to krutější bylo probuzení. Nejen kvůli kocovině. Vesničané zjistili, že jsou obklíčeni ozbrojenými panskými dráby, a pan aktuár (nižší úředník) jim na návsi přečetl knížecí vyhlášku, že všechno nalezené zlato náleží majiteli panství a musí být okamžitě odevzdáno. Vzápětí drábové zpřevraceli podmokelské domácnosti vzhůru nohama, neváhali zpřeházet slámu ve stodolách a prohrabat hnojiště. Koho podezřívali, že všechno neodevzdal, toho pořádně zbili. Poklad nechala křivoklátská vrchnost roztavit a použít pro ražbu nových dukátů. Jeho nedozírná historická cena tak byla navždy ztracena. Jen několik mincí se dostalo do soukromých sbírek a můžete je dnes vidět v Národním muzeu v Praze. Kotlík původně obsahoval pět tisíc těžkých zlatých mincí. Nejspíš sem byly ukryty Kelty z nedalekého hradiště ve Stradonicích asi v polovině 1. stol. př. Kr., když se blížili nepřátelští Markomané. Majitelé pokladu zřejmě boj nepřežili, a tak čekal skoro dva tisíce let, než znovu spatřil světlo světa.

Rady zlatokopům

Dnes do herního plánu - mapy cesty za pokladem - vepíšete první řešení. Nespleťte se, použijte první úsek, označený velkým číslem 1. Povídání o pokladech najdete i v dalších číslech ABC, chybět samozřejmě nebude ani soutěžní otázka.

CESTA ZA POKLADEM - 1. ÚKOL

Zlaté keltské mince

Na zlatých mincích, které byly nalezeny na různých místech v Čechách, si můžeme ukázat, jak se keltské mincovnictví vyvíjelo. Na počátku byly napodobeniny řeckých mincí, statérů - 1, 2. Postupně vznikaly mince s novými původními motivy - 3, 4 - a zvláštní mince mušlovité - 5 - a miskovité - 6, 7. Jak se jinak říká právě miskovitým mincím, vyluštíte, když podle čísel jednotlivých mincí seřadíte písmena, která najdete u jejich "dvojčat". Slovo, které jste vyluštili, zapište do prvního úseku cesty na mapě.

U K 7 3 5

4 V D O

1 H 6 Y 2

Jan Smolík