Někdy nemám chuť žít
Ahoj Davide, řeknu ti, to je pořádná dávka trápení. Ale nezoufej, každý problém má řešení. Tak pojďme na ně pěkně po pořádku. Nejsi první ani poslední dysgrafik na světě. Bylo by fajn, kdybys zašel s mamkou do pedagogicko – psychologické poradny ve svém místě bydliště. Tam s tebou udělají testy a pokud se dysfunkce potvrdí, napíšou zprávu do školy a ty budeš mít v jazycích různé úlevy. Píšeš i o problémech v matice. Víš, že existuje i dyskalkulie? Abych tě uklidnil, dysfunkce nemají nic společné s inteligenci, jen se hold v mozku nespojují různá vlákna o to potom způsobuje problémy v učení. V každém případě to chce vyšetřit.
Co se týká tatínka, bude dobré si s ním promluvit. Řekni mu přesně to, cos mi napsal – že máš pocit, že má raději sestru, že si myslíš, že se za tebe stydí a že tě to trápí. Taky si o svých pocitech promluv s maminkou. Pokud by se nic nezměnilo, popros mamku, jestli bys chvilku k tatínkovi nemusel chodit. Vzájemně byste si od sebe odpočinuli a všechno si v klidu promysleli.
Tvoje reakce (chtít zabít psa nebo si podřezat žíly) na vzniklou situaci už je vážnější. Možná vyplynula z toho, jak ti bylo všechno líto, ale sám určitě víš, že není správná. Pokud by se něco podobného opakovalo, určitě si to nenechávej pro sebe. Svěř se nějakému dospělému, kterému věříš (nejlépe mamince nebo školnímu psychologovi). Pak by bylo nutné navštívit lékaře, který by ti pomohl. Po nějakou dobu bys třeba užíval léky, po kterých by ses zklidnil a hodně problémů by se tím v tvém životě vyřešilo. Moc a moc ti držím palce.
Mám velké deprese a chci zemřít
Nemám na nic chuť
Táta od nás odešel