Jak říct rodičům, že už nechci hrát fotbal
Ahoj Michale, ve svém dopise jsi krásně a rozumně popsal všechny důvody, proč už se nechceš tak moc věnovat fotbalu. A přesně takhle bych to být tebou sdělil rodičům. Počkej, až doma bude panovat dobrá nálada a se svými starostmi se jim svěř. Nezapomeň ale zdůraznit, jak moc si uvědomuješ, co rodiče tvému fotbalu museli obětovat – čas, chuť a peníze. Občas se totiž stává, že dospěláci si moc přejí, aby se jejich děti věnovali tomu, čemu oni sami v dětství nemohli nebo nesměli. A moc by si taky přáli, aby jejich děti zakusily pocity vítězství, které oni možná nezažili. To se ale samozřejmě nemusí týkat tvých rodičů. Možná ti jen chtěli dopřát to, co tě bavilo a v čem jsi vynikal. Na druhou stranu se ale zamysli nad tím, jestli tě třeba v poslední době nepřepadla nějaká lenost, která ti brání tvrdě trénovat. Možná by bylo škoda nechat něčeho, čemu se už řadu let věnuješ. Pamatuj, že jen za velkou dřinou bývají veliké úspěchy. Mourrison