Máma občas pije a táta se zamiloval do sekretářky
Ahoj Mourrisone, je mi 10 a nemůžu se dočkat dospívání. Ani nevím proč, ale prostě je to tak. Je to celkem trapné a já se nechci ptát rodičů. Mám už 3 voňavky a tolik nemá dokonce ani moje babička, i když to není až tak moc, podle mého názoru. Bohužel Ti musím položit dvojitou otázku, já se totiž nemohla rozhodnout, na co se Tě mám zeptat a co je důležitější. Osobně myslím, že je důležitější ta 2. otázka. Tak teda: moji rodiče se neustále hádají. Maminka je těhotná a přišla měsíc před porodem na to, že ji táta podvádí s jeho 25 letou sekretářkou, ale zase na to přišla tak, že se podívala tátovi do emailu, což si myslím, že se též nedělá. Maminka se ale párkrát za čas opije, tak mám maličko strach, zůstat s ní, ale táta je zase blázen do sportu, i když je právník. Jenže když budu mít sourozence, tak si myslím, že by to maminka neměla s alkoholem přehánět. Já nejsem vůbec rozhodnutá, s kým mám být, jestli s maminkou a se sourozencem, nebo s tátou a jeho paní, což je nejspíše blbost, taky nevím, kdo udělal větší chybu, nebo jak možná tu hádku ještě zachránit, i když myslím, že je asi zbytečné a riskantní namáčet se do věcí dospělých. Tohle je vážně nutné, já už si vážně nevím rady, co s tím. Prosím odpověz, moc Ti děkuji za Tvou odpověď. Sára,
DĚKUJI TI STRAŠNĚ MOC:D
Odpověď
Ahoj Sáro, díky ti za důvěru, se kterou se na mě obracíš s tolika problémy. Tak pojďme na ně popořádku. Na tom, že se těšíš na dospívání, není vůbec nic špatného a divného. Jsi už ve věku, kdy se na to tvoje tělo i duše připravuje, ale nesnaž se to nijak svým chováním uspíšit. Užívej si poslední roky opravdového dětství – dospělácké starosti ti neutečou, neboj se. Co se týká tvých rodičů – sama jsi to správně okomentovala – není dobré se namáčet do věcí dospělých. Jen oni totiž vědí, jaký mají mezi sebou vztah a jaké řeší problémy. A i na nich jenom je, jakým způsobem je vyřeší. Ty, jako jejich dcera, jim jen můžeš povědět, jak na tebe celá situace v rodině působí, co prožíváš a čím se trápíš. Oni si to možná ani neuvědomují, že ti svých chováním ubližují. Pokud o tom s tebou nebudou chtít mluvit (i to se může stát – zvláště když si rodiče nevědí rady), nestyď se ve svém okolí najít někoho dospělého (školního psychologa, babičku, atd.), komu se svěříš. Držím ti palce, Mourrison.