Občas přemýšlím i o sebevraždě
Ahoj Vojto, to jsou hodně silná slova, která jsi napsal. Doufám a věřím, že je nebereš doslova. To by totiž nebyla žádná legrace a musel bys vyhledat speciální lékařskou pomoc. Je pravda, že každého z nás čas od času přepadne myšlenka, že život nemá cenu, ale hned ji zažene nějaký příjemný zážitek. Pokud bys o sebevraždě přemýšlel opravdu reálně, přiznej se s tím nějakému dospělému, se kterým máš moc hezký vztah. Někdy se stává, že si jen potřebujeme promluvit o našich problémech a podívat se na ně očima druhých. Jinak co se týká tvého konkrétního trápení, zkus se se svoji holkou spojit. Klidně se jí se svými city svěř, ale buď připravený i na variantu, že ona to vidí a cítí jinak. Že už tě třeba nemiluje a nepřemýšlí se dát s tebou dohromady. Opravdu nemusíš mít strach, že by tě bolest z této lásky provázela celý život. Snaž se být neustále zaměstnaný (školou, koníčky, kamarády), abys nebyl sám. Uvidíš, že se objeví holka, do které se zamiluješ (koneckonců už ses přesvědčil, že to dokážeš). Mourrison