Má cenu začít vztah potřetí?

Ahoj Mourrisone, prosím, poraď mi. Miluji moji kamarádku, kterou znám už od 1. třídy. Hned co jsem ji viděl (tedy v 1. třídě), jsem se do ní zamiloval. Dnes už chodím do 7. třídy a pořád ji miluji, jenže se spolu moc nebavíme. Na facebooku si spolu píšeme úplně v pohodě, ale když ji vidím a chci jí třeba dát nějaký dárek, tak to prostě nedokážu, protože nemám odvahu a také moc nevím, o čem se s ní mám bavit. Mezitím jsme spolu 2x chodili, ale vydrželo nám to vždy asi jen 1-2 týdny. Teď se hodně změnila a myslím, že teď už by ten vztah vydržel déle. Jenže můj nejlepší kamarád ji chce také od 1. třídy až do teď (proto jsme se také asi do 3. třídy nesnášeli) a vypadá to, že celkem úspěšně. Nevíš, čím bych si jí mohl získat na svou stranu? Předem děkuji za odpověď. Radek, 13 let

Odpověď

Ahoj Radku, víš, co na tobě opravdu obdivuji? Tvoji vytrvalost, sedm let milovat (i když třeba tajně) jednu holku, je naprosto ojedinělé. Je vidět, že ji máš upřímně rád a moc o ni stojíš. Proto věřím, že se ti tvoje vytrvalost nejen jednou vyplatí, ale že ji tvoje vyvolená i ocení. Píšeš, že na facebooku spolu komunikujete úplně v pohodě - tak tam zkus rozehrát nějaký rozhovor, ve kterém můžete pokračovat, až se potkáte (alespoň tak lehčeji můžeš překonat svoji stydlivost). Taky popřemýšlej nad tím, proč jste se už dvakrát rozešli. Jestli opravdu má cenu jít do tohoto vztahu potřetí. Pokud usoudíš, že jo, začni se víc zajímat o to, co dělá ve volném čase a o co se zajímá. A pak ji začni v jejich zájmech podporovat. Uvidíš, že si tvoji upřímné náklonnosti brzy všimne. Mourrison

Sdílej

26. května 2014

Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Moje holka bydlí na druhém konci Prahy, a tak se nemůžeme tak často vídat. Jenže já se bojím, aby se nezamilovala do někoho jinýho, ale nechci jí pořád volat a hlídat a vyptávat se, co dělala a tak. Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct. Co mám dělat, Dalibor

Archív