Odpověď

Ahoj Aneto, to je mi opravdu moc líto. Věřím, že teď prožíváš asi největší bolest na světě. A bude to ještě nějakou dobu bolet, ale neboj, i ona jednou přejde. Teď se v žádném případě nestyď za svůj smutek, pláč a vůbec všechny projevy svojí bolesti. Dokud se s tím nevyrovnáš, nikomu nic říkat nemusíš. Když se ti na maminku někdo zeptá, klidně řekni, že o tom nechceš mluvit. Nikdo nemá právo tě do ničeho nutit. Rozumím ti, že se ti nechce do školy, ale díky kamarádkám a učivu alespoň na chvilinku přijdeš na jiné myšlenky. A ač se ti to teď nezdá, je to taky takové malé léčení. Aneto, snaž se nenechávat si svůj smutek pro sebe. Jen co to půjde, mluv o mamince. Když to nepůjde s tatínkem nebo sourozencem, zkus třeba paní učitelku nebo školního psychologa. Držím ti moc a moc palce, abys všechno zvládla. Mourrison