Bojím se o tátu
Ahoj Romčo, z tvého dopisu cítím, jak moc máš tatínka ráda. A to je dobře, protože mu svojí láskou dodáváš energii, kterou teď hodně potřebuje. Dospělí si myslí, že když vám – klukům a holkám - neřeknou celou pravdu, že vás tím chrání. Ale to je omyl. Často si totiž neuvědomují, že nejistota a tápání je někdy mnohem horší než holá pravda. Proto by bylo fajn, aby sis promluvila s maminkou (anebo s dědečkem či babičkou) a poprosila je, aby ti vysvětlili, co se s tatínkem děje. Co ho trápí, jak dlouho bude asi v nemocnici a jak dlouho se bude uzdravovat. Jsi už velká holka, která může být mamince oporou a určitě jí i pomáháš. Moc na tebe myslím. Mourrison