Mourrisonova poradna: Narodila jsem se jako holka, ale cítím se klukem

Ahoj Mourrisone. Tenhle dotaz asi nebude úplně obvyklý, ale já nikde nenašel dobrý návod, tak se zeptám tebe, třeba mi poradíš. Je mi patnáct let a už asi půl roku v hlavě řeším otázku své sexuality a genderové identity. Až nedávno jsem si konečně uvědomil, kdo jsem. Narodil jsem se jako holka, ale tělesně i duševně se cítím jako kluk. Sám jsem se s tím srovnal dobře, v tuto chvíli to ví jenom mladší bratr, který mě podporuje a drží mé tajemství. Ale čeká mě důležitý úkol, a to dát o tom vědět i ostatním. Teď mluvím především o rodině, hlavně o mojí mámě, které se to hrozně bojím říct. Nechci s tím otálet, neřeknu, kdyby se jednalo jen o to, že jsem lesba, ale já bych to chtěl řešit, dokud moje tělo ještě není plně vyvinuté, dokud jsem ještě v pubertě. Už se k tomu jednou schylovalo, ale já neměl odvahu. Bojím se především její reakce na fakt, že bych tenhle můj problém rád řešil hormonální léčbou, tedy stejně, jako všichni ostatní transsexuálové. Nemáš nějaké rady nebo tipy, jak jí to šetrně sdělit? Napadl mě i dopis, ale rozhodl jsem se, že tak důležitou věc jí musím sdělit slovně a z očí do očí. Díky, pokud si tuhle zprávu přečteš, Anička, 15 let

Odpověď

Ahoj Aničko, děkuju ti za důvěru, se kterou se na mě obracíš. Uvědomění si a hlavně přiznání si vlastní identity, sexuality, popřípadě odlišnosti, je velice důležité. Podle toho, co píšeš, mám pocit, že jsi sám se sebou v pohodě a stojíš si sám za sebou. To je první krok k úspěchu, jak tě bude vnímat a brát okolí. Máš pravdu, že sdělení rodičům není vůbec jednoduché. Mají o svých dětech určité představy a taky od nich mají určitá očekávání. Proto musíš být připravený na všechny možné reakce, které rodiče mohou mít, ale nemusí (!!!) – např. strach, zlost, obavy, zklamání a podobně. Počkej si na klidnou chvíli a pak se mamince svěř se vším, čím sis prošel, co prožíváš, jak se cítíš, pověz ji o svých obavách, touhách atd. Potom ji nech čas, aby informaci mohla strávit. Věřím, že tě přijme takového, jakým jsi a kým se cítíš. Mourrison

Sdílej
 
 

Dělají se mi pupínky, ale není to akné

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na něco, co se mi dělá na obličeji, nejvíc kolem očí. Jsou to takové bílé pupínky, ale nejde to vymáčknout. Není to akné, taky to vůbec nebolí, ale nelíbí se mi to. Petr

Jak dlouho můžu mít tampon?

Ahoj Mourrisone, od tý doby, co mám menstruaci, tak nepoužívám vložky, ale jen tampony. U vložek je to jasné, ale jak dlouho můžu mít tampon? Jak dlouho vydrží a jak často bych měla tampony vyměňovat? Díky za odpověď, Kristýna.

Líbí se mi, ale necítím se na vztah. Je to normální?

Ahoj Mourrisone, líbí se mi jedna holka ze školy a vím, že se jí i já líbím. Jednou jsme se spolu bavili, že bychom spolu chtěli chodit, ale že se na to ještě necítíme. Myslíš, že to vadí, když spolu budeme zatím jen kamarádit?

Chci ochutnat pivo a víno, ale bojím se

Ahoj Mourrisone, strašně mě láká ochutnat pivo nebo víno, ale jeden kluk mi řekl, že bych mohl být hned závislej. Je to pravda? Jáchym

Bojím se prvního sexu

Ahoj Mourrisone, já vím, že se nato ptát ještě moc brzo, je mi teprve 13, ale mám hroznej strach, až budu mít s nějakým klukem poprvé sex.

Co mám dělat, když mi smrdí z pusy?

Hoj Mourrisone, co mám dělat, když mi pořád smrdí z pusy? Jaké jsou příčiny zápachu z úst? A co proti tomu dělat? Kuba

Prodají mi kondomy, i když mi ještě nebylo 15?

Ahoj Mourrisone, prodají mi v obchodě kondomy, když mi ještě nebylo 15?

Jak přestat pít colu?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych od tebe poradit, jak přestat pít colu. Nechci to říkat našim, protože to ani nevědí, ale denně si kupuju tak tři petky. Někdy taky piju něco jinýho, ale kola mi fakt chutná. Albert

Sdílel moji soukromou fotku, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, jednou jsem poslala jednu fotku kamarádovi, ale byla určená jen jemu. Teď jsme se pohádali a on tu fotku veřejně sdílel, takže ji vidí všichni. Hrozně mě tím naštval a já nevím, co mám dělat. Romana.

Mám problém s první láskou

Ahoj Mourrisone, mám problém. Jde o kluka. Poprvé jsme se viděli, když mi byly 3 a jemu 5 (to si samozřejmě nepamatuju). Potom jsme se viděli, když mi bylo 11. Nikdy se mi nelíbil, ale najednou jsem se extrémně zamilovala. Byli jsme spolu na apaluše a pořád jsme se na sebe dívali a několikrát jsme navázali i rozhovor. Potom jsme se potkali v hospodě a povídali si o našich zájmech, kde bydlíme, co studujeme a tak. Já jsem se ho potom zeptala, jestli někoho má. On řekl, že ne a potom se mi vyhýbal, ale stejně se na mě díval. Bohužel to byl poslední den, takže jsme se už jen rozloučili. Doma jsem mu potom napsala a on mi odepsal a dalo by se říct, že si píšeme, ale na odpověď čekám kolikrát i celý den, už si říkám, že nemá zájem, ale pak odepíše hrozně mile. Omlouvám se, že se tak rozepisuju, ale už se dostávám ke konci. Ráda bych mu řekla, co k němu cítím a třeba ho někam pozvala, ale co když mě odmítne? A neměl by tohle udělat spíš on? Já se právě bojím, že i když mu je už 16, příliš se stydí a neudělá to. Nebo mě jednoduše nechce. Moc prosím o radu. Štěpánka (mimochodem mně bude 15 let)