Moje recenze ábíčka

Ahoj Mourrisone, už dlouho jsem ti chtěl napsat, ale nedostal jsem se k tomu, a ještě tohle - prosím nedávejte do ábíčka. Tak teda - ábíčko čtu už strašně dlouho, pamatuju si, že v těch prvních bylo něco o albínech a taky takový komiks o Tomovi, který byl v hibernaci a pak něco hledal ještě s nějakou holkou a honila je banda takových chlapů... moc si to bohužel nepamatuju byl jsem ještě strašně malý. Jinak s ábíčkem přišel domů jednou brácha a strašně jsem četl ty komiksy i když jeden byl takový brutální (o nějaký stroji), ale to jsem neměl všechny díly a tak na Vánoce jsme s bráchou dostali předplatné. Od té doby mě v ábíčku zajímali jen zábava a komiksy (jinak ostatní jsem nečetl :D) - pamatuju si na Petrův klíč, pak nějaký ostrov s příšerama, Masaryk a mnoho dalších. Pak jsem časem začal číst i ostatní věci. Dnes mám způsob, že nové ábíčko dám na gauč, kde si ho každý kdo chce přečte a po týdnu si ho dám na stůl a tam stojí, dokud se na něj nedostane řada (nepřečtu předešlé) a vysřihuju si seriál o lyžování (když ještě byl), teď o ptácích a vysřihuju si taky zajímavé články (takový ty na okrajích, které mě zaujmou), někdy i dvoustranu. Jinak zrovna jsme ve škole brali ptáky a vy jste vydali článek o ornitologii a hned jsem se začal učit poznávat ptáky (předtím jsem nepoznal ani drozda) a v mladé frontě dnes dávali zrovna v každém čísle atlas ptáků (na pokračování) a tak jsem ornitolog! Jo a už hodně toho vím, takže rád Vám něco vytknu: ještě nic jste nenapsali o tom jak se chovat k ptačím mláďatům, a to je důležité (když tak promiňte, čtu teprve říjnové číslo:D) a taky jste nic nenapsali o tom, že ptáci se mají krmit pouze v zimě a to ne ani jim toho dávat hodně! No jinak teď mě už komiksy moc nezajímají, zvlášť ten nový o těch komisařích, hezký byl ten s výlety do minulosti nebo ten o žábách. Teď už je ábíčko plné reklam, chybí mi křížovka, ale chápu to. A teď k otázce: Dají se někde najít ty staré komiksy (byly překrásné a chtěl bych si je přečíst)? Doufám, že mi odepíšete a snad Vám bude má recenze k něčemu- hlavně chci zas nějaký akční, napínavý a hezky komiks! Předem díky, Vojta, 14 let.

Odpověď

Ahoj Vojto, moc ti děkujeme za obsáhlý dopis. I když jsem ho četl několikrát po sobě, vždy jsem přišel jen na jedno jediné. A myslím si, že mi dáš nakonec za pravdu. Nemůžeme udělat časopis, který by se zavděčil úplně všem holkám a klukům v tvém věku. Někteří mají rádi historické komiksy, jiní zase akční, někdo si chce číst jen o počítačových hrách a jiný chce toho co nejvíc o zvířatech. Ale i tak ti moc děkujeme za názor. Jinak staré komiksy můžeš sehnat buď ve Velkých knihách komiksů (souhrnně byly vydána knižně – zeptej se v knihkupectvích), nebo ve starých číslech na internetu či v antikvariátech. Díky, že náš časopis čteš tak poctivě. Mourrison

Sdílej

8. května 2018

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív