Udělal jsem s gymnáziem dobře?

Ahoj Mourrisone, já jsem v červnu skončil na základce a jsem na střední. Devět let jsem měl vyznamenání, studium mě vždycky bavilo, ale nedokázal jsem najít žádný obor, který by se na mě hodil. Respektive, nevím, co bych mohl dělat, nedokážu se v patnácti rozhodnout, čím chci být a tak jsem dělal přijímačky na gympl. Vzali mě, ale upřímně nevím, jestli jsem udělal dobře. Táhlo mě to tam už od začátku devítky, ale teď mám sporné myšlenky. Vím, že je gymnázium příprava na výšku a i když ten gympl udělám, na tu vysokou jít musím. Nejsem si jistý, jestli jsem neudělal špatně a jestli na to vůbec mám. Myslíš, že je gymnázium dobrá volba? Předem děkuji za odpověď a pozdravuj celou redakci, odvádí skvělou práci! :) Milan, 15 let

Odpověď

Ahoj Milane, tvé nerozhodnosti a nejistotě naprosto rozumím. Většina holek a kluků v 15 letech opravdu neví, co by chtěla dělat v životě, navíc si myslím, že je to opravdu hodně brzo na tak důležité rozhodnutí. Pokud jsi měl celých devět let vyznamenání, gymnázium byla nejlepší volba, jakou jsi mohl udělat. Dostaneš tu všeobecné vzdělání, na které můžeš navázat vysokou školou, vyšší odbornou školou anebo jen nějakým kurzem. Dnes už neplatí, že je gymnázium jen příprava na vysokou. Pokud nebudeš chtít jít dál studovat, můžeš nastoupit do práce kamkoli, kde vyžadují středoškolské vzdělání a pak se zaučit. Ani ze střední odborné školy by z tebe nevyšel příliš velký odborník, takže se nestrachuj. Máš alespoň další čtyři roky na přemýšlení. Mourrison

Sdílej

22. listopadu 2018

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív