Mám a mohu mít úplně všechno

Zdravím, můj táta je bohatý, dělá něco s financema, bydlíme ve vile za zhruba 70 milionu v Praze, nosím na sobě "pro ostatní" drahé oblečení moderních značek jako jsou Gucci, Supreme, Louis Vuitton, Rolex hodinky a šperky, prostě mám všechno, na co pomyslím, je mi 17 let a nějak mi je všechno jedno, na školu upřímně kvůli tomu se**, a nepřinutím se kvůli tomu, že mám prostě všechno, co chci, taky si myslím, že si nevážím toho, co mám, například jednou jsem si schválně roztrhal Gucci kalhoty pro srandu veřejně za 1350€, ale když to tak vezmu, tak to je u hodně lidí plat za 1 měsíc, a já si to můžu koupit kolikrát vlastně chci, takže si nevážím toho, co mám, a nějak na všechno kašlu.

Odpověď

Milý anonyme, děkuji ti za velice upřímný dopis. I když odpovídám klukům a holkám ta zhruba do 15 let, udělám výjimku, protože podobný problém mohou mít i ostatní. Pravda je, že dostatek všeho je stejně složitý a dokáže potrápit jako nedostatek. Hodně kluků a holek ti pravděpodobně závidí a diví se, proč nejsi šťastný, ale já ti rozumím. Chybí ti těšení, motivace něco dělat, v ničem nevidíš cíl. Ale neboj se, všechno má řešení. Být tebou, zaměřil bych se teď na školu a snažil se vystudovat, abys v životě mohl dělat to, co tě baví. Máš výhodu, nemusíš chodit na brigády pro peníze, ale můžeš chodit tam, kde budeš potřeba a kde můžeš pomáhat a těšit – v různých charitách, dětských domovech, a tak Třeba v pomoci druhým najdeš smysl svého života. Sílu v sobě a vůli musíš najít sám.Navíc nechci strašit, ale není všem dnům konec. Znám spoustu lidí, kteří měli miliony a dnes nemají nic. Měl bys spoléhat jen na sebe, a ne na tátovy peníze. Mourrison

Sdílej

7. května 2019

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív