Včera mi umřela babička
Ahoj Jano, ani nevíš, jak ti rozumím a jak s tebou soucítím. Už ve svém věku pociťuješ, jak je čas a štěstí pomíjivé. V jednu chvíli si připadáme jako ti nejšťastnější a nejbohatší na světě a za okamžik je všechno jinak. Je to nesmírně těžké naučit se být plně šťastný v daném okamžiku – tady a teď. Svůj krásný pocit a štěstí z Vánoc si uschovej do srdíčka, teď nechej volný průběh a průchod pocitům, které máš. Plakej, jak jen potřebuješ, mluv o babičce se svými blízkými, zkrátka dělej, co cítíš. Vím, že to zní fádně, ale všechny rány zahojí čas. Uvidíš, že tak za čtvrt nebo půl roku bude všechno jinak. Moc na tebe myslím a moc ti držím palce. Mourrison