Umřel mně děda a nevím, jestli to zvládnu
Ahoj Franto, je krásné říct o svém dědečkovi, že to byl tvůj nejlepší kamarád. Ne každý má takové štěstí. Toho si važ a měj dědečka celý život v srdci – to ti nikdo nevezme. Vzhledem k tomu, jak velký přátelský vztah jste spolu měli, je jasné, že se s jeho odchodem nemůžeš smířit. Věř ale času, který všechny rány zahojí. Neboj se jet k babičce a dělej tam všechno tak, jako by tam děda byl – byl by na tebe pyšný, co všechno tě naučil a co jsi všechno od něho odkoukal. A neboj se i přiznat babičce, jak moc se ti po dědečkovi stýská a jak moc ti chybí. Třeba si i oba poplačte, uvidíš, že se vám uleví. Hlavně svůj smutek neskrývej a dej mu volný průběh. Mourrison