Mám všechno, ale cítím se prázdný a nešťastný
Ahoj Mourissone, v poslední době mám jeden zvláštní problém. Totiž, ten problém v podstatě spočívá v tom že mám... všechno co zkrátka od života chci, co potřebuji abych byl šťastný - rodinu, přátele, koně, knihy, dobrou školu, možnost do té školy chodit a tak dále, zkrátka bych měl být šťastný jako prase v žitě, ale přesto mám pocit že... že tomu něco chybí. Moc vlastně nevím, o co jde, ale zkrátka nemám moc o co se teď snažit, o co bojovat - přesto že bych rád v životě stihnul pár věcí, pro nic z toho teď nemůžu udělat o moc víc, než dělám teď, a škola (učení) mě také moc nezaměstnává, protože zkrátka na mě jde moc pomalu. Ve zkratce - prostě se cítím prázdný a nešťastný, protože nemám co dělat, nějaký cíl ke kterému můžu směřovat. Jedno řešení mě už vlastně napadlo - mohl bych zkusit napsat nějakou povídku nebo knížku. Jenže tady je další zádrhel - přesto že mám hlavu plnou nápadů a scén, neumím je naformulovat na papír, resp. do Wordu. A když už začnu, zaseknu se na prvním jméně, první postavě a na prvním charakteru. Vlastně, když jsme psali povídku coby úkol ve škole, musel jsem jí napsat z pohledu vyprávění, z první osoby - a dát si pozor, aby tam nebyla žádná jiná živá postava. Takže otázka podle všeho zní: Mohou být moje potíže způsobeny tím, že nemám na čem pracovat? Mohlo by pomoc, kdybych začal psát? A jestli ano, čím mám začít? A potom mám ještě jeden dotaz, nejspíš taky poměrně neobvyklí. Totiž, vždycky mě zajímalo válečnictví. Teda ne že bych měl rád, když někdo někoho zabije a tak dále, spíš mě zajímají různé strategie, zbraně, armády, ostatně mě baví i šermovat (teda historický šerm - ty moderní párátka nejsou moc zajímavá a na ty zápasy se prostě nedá koukat) a tak jsem se nakonec dostal k mravencům a jejich malým válkám a konfliktům. Možná za to může i Enderova hra a Termiťané, ale mravenci mě začali opravdu zajímat. Nevíš, kde bych se mohl dozvědět víc o nich a o jejich věčných bojích? Na stránkách Abíčka jsem se toho moc dozvěděl a jsem za to vděčný, ale jsem informační otesánek :-) Předem díky za odpověď, Patrik (12 let) PS.: Pozdravuj zbytek redakce!
Odpověď
Ahoj Patriku, děkuji za moc krásný dopis, ze kterého mě až chvílemi mrazí. A víš proč? Protože krásně umíš popsat emoce a pocity, které se občas odehrávají v každém z nás. Místo toho, abychom byli vděční za všechno, co máme, trápíme se, jsme nešťastní a vyčítáme si všechno, co nemáme, neumíme a k čemu se nejsme schopni dotlačit. Opravdu by ti mohlo pomoct psaní, umíš krásně popsat svůj vnitřní svět, a co všechno se v něm odehrává. Piš, třeba zrovna o sobě, v prvním osobě. Některý člověk se ze svých pocitů, křivd, traumat, nepohody a podobně umí vypsat (konečně to doporučují i psychologové). Podle toho co píšeš, soudím, že jsi nadměrně inteligentní a máš spoustu zajímavých zájmů. Neboj se otevřít ke všem, ať už jsou to zbraně, historie nebo mravenci. Na internetu, ale i v literatuře nebo v různých dokumentech získáš vše, po čem pátráš. Mourrison
