Jsem LGBT: Rodiče si myslí, že to není normální

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se zeptat, jestli byste nemohli v nějakém budoucím čísle časopisu ABC dát téma lgbt, myslím, si že lgbt je normální, že já jsem normální. Rodiče s lgbt moc nesouhlasí. Vím, každý máme svoje názory, ale láska je láska, tu přeci neovlivním, ne? Taky bych se chtěla poradit, chodila jsem s jednou holkou, ale pak mě opustila a našla si někoho jiného, už je to pomalu tři měsíce, teď mi přijde, že se k sobě zase nějak přitahujeme. Taky přijde, že se nemá dobře a tak se jí vždycky ptám, jestli je v pořádku, ona říká, že ano ale pořád se na mě dívá a mě se i zdálo, že se k ní vrátím. Kdyby byla taková možnost, měla bych se k ní vrátit i když mi ublížila? Víš, je mi teprve 14, ale ty tři měsíce, co nikoho nemám, mi moc chybí někoho držet za ruku, objímat ji, anebo jí dát polibek. Myslela jsem, že si někoho najdu na léto, ale asi budu sama - a to já nechci, předem se omlouvám za chyby v pravopisu a děkuji i předem za odpověď, zdraví Eliška

Odpověď

Ahoj Eliško, moc ti děkuji za upřímný a otevřený dopis. Pro ostatní čtenáře jen připomínám, že LGBT je zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby. Tvoji prosbu o článek samozřejmě předám redaktorům ábíčka, také si myslím, že je důležité o této skupině lidí více hovořit. A teď k tvému dotazu. Píšeš, že nechceš být o prázdninách sama. Věřím, že sama nebudeš, určitě máš spoustu kamarádů nebo kamarádek, anebo si nové během prázdnin najdeš. Myslím si, že není dobré vstupovat do vztahu jen z důvodu, abys nebyla sama, ale pouze tehdy, když k tomu druhému cítíš něco opravdového. Co se týká rodičů, počkej si na chvíli, kdy budou otevření tvých názorům a seznamuj je se svoji orientací pomalu. I oni si musí zvyknout, třeba je to pro ně nepředstavitelné, ale neznamená to, že tě nakonec nepřijmou takovou, jaká jsi. Daleko důležitější je, jak se člověk chová, než jakou má sexuální orientaci. Mourrison

Jaká je má sexuální orientace? Jsem nebo nejsem gay, lesba?

Jsem homosexuál a mám problém

Sdílej

20. června 2022

Mám problém s první láskou

Ahoj Mourrisone, mám problém. Jde o kluka. Poprvé jsme se viděli, když mi byly 3 a jemu 5 (to si samozřejmě nepamatuju). Potom jsme se viděli, když mi bylo 11. Nikdy se mi nelíbil, ale najednou jsem se extrémně zamilovala. Byli jsme spolu na apaluše a pořád jsme se na sebe dívali a několikrát jsme navázali i rozhovor. Potom jsme se potkali v hospodě a povídali si o našich zájmech, kde bydlíme, co studujeme a tak. Já jsem se ho potom zeptala, jestli někoho má. On řekl, že ne a potom se mi vyhýbal, ale stejně se na mě díval. Bohužel to byl poslední den, takže jsme se už jen rozloučili. Doma jsem mu potom napsala a on mi odepsal a dalo by se říct, že si píšeme, ale na odpověď čekám kolikrát i celý den, už si říkám, že nemá zájem, ale pak odepíše hrozně mile. Omlouvám se, že se tak rozepisuju, ale už se dostávám ke konci. Ráda bych mu řekla, co k němu cítím a třeba ho někam pozvala, ale co když mě odmítne? A neměl by tohle udělat spíš on? Já se právě bojím, že i když mu je už 16, příliš se stydí a neudělá to. Nebo mě jednoduše nechce. Moc prosím o radu. Štěpánka (mimochodem mně bude 15 let)

Archív