Kamarád se už se mnou nebaví, místo toho mě pořád pozoruje

Kamarád se už se mnou nebaví

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se ti s něčím svěřit. Máme ve třídě jednoho kluka a minulý rok jsem se s ním hodně bavila a tak, a dokonce jsme si na tento rok spolu sedli, ale on se pak bavil s ostatními kluky (což chápu, baví se s ostatními, tak ať), ale pak se se mou přestal tak moc bavit, tak já jsem se bavila s kamarádkou více než s ním a jemu to strašně vadilo, nevím moc proč, a tak jsme se tak bavili, každý se svou skupinou, až jsem si nakonec sedla s kamarádkou. A on se mnou nemluvil asi týden, teď už zase mluví, ale ne tak moc, a proč ti vlastně to všechno píšu. Jen aby to bylo do obrazu, on teď sedí v lavici, v řadě nalevo ve předu, a kdykoli se otočím směrem on, tak vidím, jak se na mne dívá a já se proto nemůžu soustředit na výuku a strašně mi to vadí. S rodiči jsem mluvila, ale kromě toho, že si s ním mám promluvit, mi nic neporadili, a já s ním mluvit nechci, pro mne je to mluvení s lidma docela nepříjemné, a o to hůř, když mám mluvit o tomhle. Teď jsme si s kamarádkou vyměnily místa, ale ještě nevím, jestli to funguje. Takže mou otázkou je, proč se na mne dívá a jak mám to všechno zastavit. Mne to už je hodně nepříjemné. S pozdravem Nešťastná (13 let)

Odpověď

Ahoj Nešťastná, je mi líto, že máš se svým kamarádem neustálé trápení. Mám pocit, že jsme tvoje starosti už v předcházejících dopisech řešili. Rozumím ti, že ti jsou neustálé pohledy a sledování nepříjemné, ale asi nemůžeš druhému zakázat, aby se na tebe díval. Pamatuj, že nikdy nemůžeš změnit chování druhých, ale jen svůj přístup k nim.

Takže být tebou bych si dotyčného kluka prostě přestal všímat. Pokud se ti na něco zeptá, tak mu stručně a slušně odpověz, ale to je asi tak všechno. Nevyhledávej jeho společnost, neohlížej se na něj dozadu, ani ho nikterak neponoukej a neprovokuj. Nevěřím tomu, že by ho bavilo se takto chovat do nekonečna. Je fajn, že jste si s kamarádkou přesedly, možná už na tebe teď nebude mít tak dobrý výhled.

Ptáš se mě, proč se na tebe stále dívá. Podle mě se mu buď stále líbíš, anebo je na tebe pořád naštvaný (že jste se rozesadili). Ať tak, nebo tak – zkus se ho pár dnů nevšímat a uvidíš, kam to povede. Pokud budeš chtít, tak mi za pár dnů napiš, jak to dopadlo. Mourrison

Už se se mnou nebaví

Nejlepší kamarád se se mnou přestal bavit

Sdílej

2. října 2022

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív