Mám deprese, těším se na smrt a uvažuju, že zabiju
Milá anonymko, z tvého dopisu cítím, jak moc jsi v současné době nešťastná a jak moc si nevíš sama se sebou rady. Píšeš, že sis do 12 let užívala a tvůj život byl klidný. Nešťastnou a neopětovanou láskou se ale všechno změnilo. Rozumím ti, první milostné zklamání opravdu neskutečně moc bolí.
Ale abych ti pravdu řekl, prožije ho snad úplně každý. Neznám člověka, který by si vzal za ženu nebo muže, do kterého se zamiloval třeba v deseti nebo dvanácti letech. Holky a kluci se totiž během puberty mění, a proto si životního partnera nacházíme až v dospělosti, až když sami víme, co od života chceme.
Co dělat, když mám deprese?
Píšeš, že jsi dostala velké deprese a ty nesmírně bolí. Stejně jako zlomenou nohu ti musí napravit lékař – ortoped, se zlomenou duší ti pomůže lékař – psychiatr a psycholog. Pro první pomoc můžeš zavolat na Linku bezpečí – 116 111, tam ti podle místa bydliště doporučí konkrétního lékaře.
Také se můžeš podívat na stránky Nepanikař (www.nepanikar.eu), tam můžeš využít i chat, nebo Nevypusť duši (www.nevypustdusi.cz), kde zas najdeš kontakty na krizová centra nebo linky. Pokud se budeš stydět, zajdi si za svým lékařem – pediatrem a všechny svoje pocity mu popiš. Věř, že se zase budeš cítit jako před dvanáctými narozeninami. Budu rád, když mi napíšeš, jak se ti daří. Mourrison