Co dělat, když mě holka ošklivě odmítla?

Co dělat, když mě holka ošklivě odmítla

Dobrý den, mám potíže s jednou holkou. Dnes jsem se pod dlouhé době odvážil ji někam pozvat, ale ta potvora mě odmítla se slovy, že už dva roky je zadaná, i když všichni ví, že kluka nemá, a pokud má nějakého přítele, proč mi neřekla nějak normálně, samozřejmě vy jste tam nebyl a nevíte, jaké tam probíhali emoce a myšlenky, ale moje otázka zní, jak se můžu zbavit zármutku, blbé je taky to, že chodí k nám do třídy, takže se to rychleji rozkřikne a jelikož jsem těžkej introvert, nic příjemného to není. Josef, 15 let.

Odpověď

Ahoj Josefe, je mi líto, že jsi byl odmítnut nevybíravým způsobem. Máš pravdu, že by se celá situace dala řešit úplně jinak a s respektem k tobě. Ale druhé nepředěláš, jediné co můžeš, zpracovat svoje emoce tak, aby tě to co nejméně bolelo. Abych pravdu řekl, také jsem byl několikrát odmítnutý a několik holek se se mnou i rozešlo. Dnes ale vím, že je to dobře, že to nebyly ty správné holky pro mě a neuměly ocenit to, co jsem jim nabízel.

Píšeš, že s dotyčnou chodíš do stejné třídy. Víš, co by bylo nejlepší. Být nad věcí a chovat se k ní tak, jako by se nic nestalo. Buď k ní milý, mile ji odpovídej, zkrátka dej najevo, že ti její odmítnutí nijak neublížilo.

Vím, že to bude ze začátku těžké, protože to bolí, ale věř, že časem ti osud postaví do cesty holku, která tě bude mít ráda takového, jaký jsi, a ocení tvoje dary. Zkus teď co nejvíce zaměstnávat svoji mysl a tělo – sportuj, scházej se svými kamarády, zkrátka dělej věci, které tě baví a těší. Tím míň budeš myslet na ni. Mourrison

Odmítla mě holka

Odmítla mě, mám ještě šanci?

Sdílej

15. prosince 2022

Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Moje holka bydlí na druhém konci Prahy, a tak se nemůžeme tak často vídat. Jenže já se bojím, aby se nezamilovala do někoho jinýho, ale nechci jí pořád volat a hlídat a vyptávat se, co dělala a tak. Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct. Co mám dělat, Dalibor

Archív