Přestala mi jít fyzika, chemie a matematika, co s tím?

Ahoj Mourrisone, nevím, jestli mi dokážeš pomoct, ale i tak se ti svěřím. Dřív, na prvním stupni, mi škola šla skvěle, byla jsem považována jako jedna z těch nejchytřejších, dokonce mi bylo jednou nabídnuto přeskočit ročník. Ale teď jsem v sedmé třídě, a moje známky jsou, no, ne dobré. Pořád to není nejhorší, ale největší potíže mám s fyzikou a chemií a někdy matikou. Snažím se, opravdu jo, ve třídě dávám pozor a zapisuji si, učím se na testy, ale i tak mám vždycky špatnou známku. Vůbec nevím, jak si s tím poradit, máš nějaký nápad? Děkuji moc, 13 let.

Odpověď

Milý anonyme, respektive anonymko, děkuji ti za důvěru, se kterou se na mě obracíš. Podle toho, co píšeš, si myslím, že buď nebudeš technický typ (protože ostatní předměty ti evidentně jdou), anebo ti nevyhovuje výklad učitelů chemie, fyziky a matematiky.

Na prvním stupni je matematika pouze v základní verzi a chemie s fyzikou není, takže je možní, že ses s nimi ještě nemusela potýkat. Být tebou, poprosil bych rodiče, aby ti sehnali doučování.

Jak pomůže doučování?

Na doučování můžete najít studenta nebo učitele v důchodu, který ti předměty dokáže vysvětlit jinou metodou, která bude pro tvoje myšlení srozumitelnější. Protože jde o předměty, které se nelze naučit mechanicky. Funguje v nich logika a důležité je pochopení základů, na kterých se postupně staví další učivo.

I kdyby ti nadále předměty nebyly blízké, nic se neděje. Je spousta škol a zaměstnání, ve kterých jsou důležitější předměty jako jazyky, biologie, zeměpis, dějepis a podobně. Mourrison

Chodím na doučování a nepomáhá mi to

Nejlepší apky, které pomůžou s matikou

Sdílej

23. ledna 2023

Mám problém s první láskou

Ahoj Mourrisone, mám problém. Jde o kluka. Poprvé jsme se viděli, když mi byly 3 a jemu 5 (to si samozřejmě nepamatuju). Potom jsme se viděli, když mi bylo 11. Nikdy se mi nelíbil, ale najednou jsem se extrémně zamilovala. Byli jsme spolu na apaluše a pořád jsme se na sebe dívali a několikrát jsme navázali i rozhovor. Potom jsme se potkali v hospodě a povídali si o našich zájmech, kde bydlíme, co studujeme a tak. Já jsem se ho potom zeptala, jestli někoho má. On řekl, že ne a potom se mi vyhýbal, ale stejně se na mě díval. Bohužel to byl poslední den, takže jsme se už jen rozloučili. Doma jsem mu potom napsala a on mi odepsal a dalo by se říct, že si píšeme, ale na odpověď čekám kolikrát i celý den, už si říkám, že nemá zájem, ale pak odepíše hrozně mile. Omlouvám se, že se tak rozepisuju, ale už se dostávám ke konci. Ráda bych mu řekla, co k němu cítím a třeba ho někam pozvala, ale co když mě odmítne? A neměl by tohle udělat spíš on? Já se právě bojím, že i když mu je už 16, příliš se stydí a neudělá to. Nebo mě jednoduše nechce. Moc prosím o radu. Štěpánka (mimochodem mně bude 15 let)

Archív