Rodiče po mně chtějí víc, než zvládnu

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat, co mám dělat. Rodiče pořád chtějí, abych měl samé jedničky, do toho musím chodit dvakrát týdně na klavír a dvakrát týdně na volejbal, prý abych pořád neseděl u učení nebo u klavíru. Když nemám žádný kroužek, tak se musím učit nebo cvičit na klavír. No a v sobotu a v neděli jedeme na výlet, protože rodiče říkají, že si mě chtějí užít. Já to ale přestávám zvládat, jsem strašně unavený, a navíc mě už klavír i volejbal přestává bavit. Co mám dělat, aby mě rodiče pořád do něčeho nenutili? Děkuji předem za radu, Vítek

Odpověď

Ahoj Vítku, je mi moc líto, že se cítíš unavený a tím už tě samozřejmě tvoje koníčky (které by tě měly především těšit) nebaví. Ani se ti nedivím, na samé jedničky se pravděpodobně musíš hodně učit, čtyřikrát týdně odpoledne máš kroužek (klavír nebo volejbal) a o víkendech jsi na výletech.

Napadá mě, jestli máš vůbec někdy chvíle jen sám pro sebe, kdy si jen tak přemýšlíš, lelkuješ, děláš to, co tě baví anebo se jen tak nudíš. Protože i to je v životě důležité - naše tělo a mysl v té chvíli odpočívá a nabírá síly na další aktivity.

Co dělat?

Být tebou, počkal bych si, až budou mít rodiče dobrou náladu a promluvil s nimi. Řekni jim upřímně, jak se cítíš a co prožíváš. Že jsi často unavený, koníčky už tě vlastně ani nebaví a že by sis moc přál mít nějaký ten čas pro sebe.

Třeba bys mohl mít volnou neděli, kdy by sis mohl dělat všechno, na co ti během týdne nezbývá čas. Odpočinul by sis, potěšil by ses a třeba i volejbal s klavírem tě začnou znovu bavit. V každém případě je třeba, abys to rodičům řekl. Mourrison