Nechci být ve střídavé péči, ale bojím se to rodičům říct
Ahoj Láďo,
budeš se možná divit, ale aniž bych střídavou péči zažil, dovedu si představit, jak se cítíš. Člověk musí mít jeden pevný bod, jednu kotvu, kam se schoulí, když mu je nejhůř. Je pravda, že je spousta holek a kluků, kterým střídavá péče vyhovuje, ale znám i takové, kteří se v tom ztrácejí, zkrátka jako ty neví, kde jsou doma.
Co dělat a jak to říct rodičům?
Ze všeho nejlepší bude, když si s oběma rodiči (buď s každým zvlášť, anebo dohromady) promluvíš a přesně jim popíšeš, jak se cítíš – co ti chybí, co ti vyhovuje, naopak co ti nevyhovuje, jak jsi někdy zmatený a podobně. Také jim nezapomeň říct, jak moc je máš oba rád, že jim v žádném případě nechceš ublížit, ale žít jeden týden u jednoho a druhý u druhého tě zmáhá.
Rodiče by se měli zamyslet nad tím, jestli jsi ve střídavé péči šťastný. Kdybyste nenašli řešení, které by vám všem vyhovovalo, neboj se obrátit na třídního učitele nebo psychologa. Ti s rodiči také mohou promluvit, poradit a třeba navrhnout nějaká řešení, která vás nenapadla. Moc ti držím palce, aby vše dopadlo podle tvého přání. Mourrison