Je mi 13 a seznámila jsem se se 21 letým

Ahoj Mourrisone, cítím se strašně hloupě a hrozně, ale mám problém. Včera večer jsem jen tak ze srandy byla na omegle. No, a tam byl takový sympatický kluk, hodně inteligentní, zajímavý, slušný, prostě všechno. Dlouho jsme si psali. Já lhala o svém věku, takže on netušil, že se baví s 13 letou holkou, a ne se 17 letou. Jemu bylo 21. Jsem na svůj věk dost vyspělá, takže i když kromě svého věku jsem mu nelhala, tak jsem se mu platonicky zalíbila. On sám řekl, že nehledá vztah, jen přátelství. No, a když už se konverzace schylovala ke konci, on mě požádal, jestli je nějaká možnost, jak se ještě nějak jindy zkontaktovat. No a mé blbé já mu dalo svůj instagram, protože neumím říct blbé ne. Ale já nechci pokračovat v psaní s ním, i když je moc milý, protože to se prostě nesluší, když je on už dospělý. Naštěstí jsem nebyla až moc hloupá, a neřekla své celé jméno, nesdílela přesnou adresu či školu, ale potřebuju se ho nějak zbavit. Jsem strašně hloupá a cítím se fakt hrozně, a teprve o den později jsem si uvědomila, co jsem vlastně provedla. Ano, mohla bych mu samozřejmě napsat, že už nechci si s ním psát, ale to nedovedu. Nedokážu ho zradit nebo mu ublížit. Co mám dělat? Prosím pomoz. Děkuji moc, 13 let.

Odpověď

Milá anonymko,

děkuji ti za upřímný a otevřený dopis. Z něho cítím, že jsi rozumná holka, která si moc dobře uvědomuje, že ve třinácti letech není v pořádku si psát anebo se scházet se starším jednadvacetiletým klukem. Ve tvém věku je takový věkový rozdíl opravdu velký.

Co teď? Co mám dělat?!!

Píšeš, že nechce pokračovat ani v psaní. Myslím si, že na tom není nic špatného, kdyby ses mu přiznala. Můžeš mu napsat, že se ti s ním dobře povídalo, ale až doma sis uvědomila, že jsi na něj příliš mladá.

Jestli je rozumný, slušný a inteligentní (koneckonců píšeš, že takový je), tak to pochopí a nebude ti vůbec nic vyčítat. Naopak, bude si tě vážit za tvoji otevřenost a upřímnost.

Pokud to nedokážeš, tak zkrátka na jeho zprávy nebudeš reagovat. Sice to je víc neslušné než se přiznat, ale také to je řešení. V žádné případě si nic nevyčítej a neobviňuj se – to se může stát komukoli. Mourrison

> Bude mi teprve 15 a neskutečně jsem se zamilovala do staršího kluka

> Zamiloval jsem se do učitelky, co mám dělat?

Sdílej

21. května 2023

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív