Jsem na víceletém gymnáziu a neumím se učit

Ahojky Mourrisone!!! Tady.....ehmm říkejme mi Amálka. Jsem studentka víceletého gymnázia, konkrétně primy (6.třída). Neumím se učit, na ZŠ jsem to nepotřebovala. Snažím se, ale občas se to nepovede. Občas i ze stresu zvracím...a je to špatné, já vím. Nezvládám to. Zvlášť, když je matikářka EXTRÉMNÍ cholerik. Kamarádi si o mne začínají myslet, že jsem simulant, že chci více času na přípravu....ale to není pravda. Rodiče mne chtějí dát k psychologovi, ale já nechci....je mi to nepříjemné to jenom psát anonymovi, natož to říct psychologovi. Co s tím??????? Amálka, 13 let :)

Odpověď

Ahoj Amálko,

děkuji ti moc za krásný, otevřený dopis. Jsem moc rád, že jsi překonala sama sebe a jako Amálka mi napsala. Je normální, že ti je nepříjemné mluvit o svých problémech a pocitech. Ale vidíš, že jsi to zvládla.

Píšeš, že se neumíš učit, protože jsi to na základní škole nepotřebovala. I to je normální a běžné, protože i „učit se“ se člověk musí naučit.

Jak se naučit, jak se učit?

Mně nejvíce vyhovovalo to, že jsem si učivo přečetl a pak si vypsal do sešitu to nejdůležitější (přitom jsem si i různými barvami ledacos podtrhával – následně se totiž zvýrazněné pasáže člověku lépe vybavují).

Potom jsem si to několikrát přečetl, sešit zavřel a zkusil si učivo nahlas zopakovat. A to tak dlouho, dokud jsem to neuměl. Anebo si látku navzájem vysvětlovat nebo vyprávět s kamarádkou.

Stres z učení a co s tím?

Jak správně píšeš, není v pořádku, že jsi z učení ve stresu a někdy i zvracíš. Tento problém by se mohl prohlubovat a bohužel i zvětšovat. Uvidíš, teď si o prázdninách odpočineš a v září zkus třeba moji metodu učení.

Pokud by tě ale učení mělo i nadále stresovat, neboj se, nestyď se a klidně si zkus s nějakým psychologem promluvit (oni jsou na podobné problémy zvyklí a připraveni pomoct). Když ti nebude vyhovovat, najdete jiného, a to by v tom byl čert, aby ti některý z nich nepomohl. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak se ti daří. Mourrison

> Jak pomoct bratrovi s učením?

> Učení se doslova štítím

Sdílej

5. června 2023

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív