Jak mám rodině vysvětlit, že mě baví něco jiného?

Ahoj Mourrisone, asi nejsem normální, ale mám pocit, že jsem úplně jiný než můj brácha a rodiče. Oni chtějí pořád někde cestovat, něco objevovat, rádi chodí na túry, dělají všechny možný sporty a mě tohle vůbec, ale opravdu vůbec nebaví. Nejraději si čtu anebo dělám něco na počítači. Ale oni mě pořád nutí být s nimi a já jsem potom otrávenej. Jak jim to mám vysvětlit, že mě baví něco jinýho? Lukáš (14 let)

Odpověď

Ahoj Lukáši, děkuji ti moc za dopis, ve kterém jsi krásně a výstižně popsal, jak můžeme být každý úplně jiný. I když jsme z jednoho „hnízda“ - z jedné rodiny.

A přitom se můžeme mít rádi.

Je to ale stejné, jak jsem psal v předchozí odpovědi z poradny – nejen mezi kamarády, ale i v rodině by měl být vzájemný respekt. Což je samozřejmě hodně těžké u rodičů, kteří vyráží například na dvoudenní výlet, na který s nimi nechce jet syn, za kterého nesou odpovědnost. To asi chápeš, viď?

Vadí, že jsme každý jiný?

To, že jsi jiný, a nemáš stejné zájmy jako bratr s rodiči, je v pořádku. Každý z nás máme právo na svoje koníčky a zájmy, chce to jen v takovéto nesourodé rodině nebo skupině najít kompromis.

Až zas budete s rodiči plánovat další výlet, zkus sám navrhnout, co bys rád dělal, nebo kam by ses rád podíval. Řekni jim, že rozumíš, že mají rádi pohyb a výlety a že si uvědomuješ, jak moc je to zdravé, ale že bys rád, abyste někdy trávili čas po tvém. Že to pro tebe hodně znamená a že jim chceš sám přiblížit svůj svět. Věřím, že to pochopí. Mourrison

Rodičům se nelíbí střílecí hry, jak jim to vysvětlit?

Mámin přítel mě nemá rád

Sdílej

17. října 2023

Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Moje holka bydlí na druhém konci Prahy, a tak se nemůžeme tak často vídat. Jenže já se bojím, aby se nezamilovala do někoho jinýho, ale nechci jí pořád volat a hlídat a vyptávat se, co dělala a tak. Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct. Co mám dělat, Dalibor

Archív