Mám ráda kamaráda víc než jako kamaráda, co s tím?

Ahoj Mourrisone, mám jednoho kamaráda, se kterým chodím pořád ven, jsme spolu skoro pořád. Asi před týdnem jsem si uvědomila, že ho mám asi víc ráda než kamaráda a teď nevím, co mám dělat dál. Bude to takový divný s ním zase chodit pořád ven. Co mám dělat, když s ním chci začít chodit. To se mám začít chovat jinak? A jak? Promiň, jestli je ten dopis zmatený. Dík, Zdenka

Odpověď

Ahoj Zdenko, t

vůj dopis není vůbec zmatený, je naprosto normální a v pořádku. Mnoho vztahů vzniká postupně – nějakou dobu jsou dva jako kamarádi a pak u nich vztah přejde v lásku. Štěstí je, kdy to tak cítí oba. Bohužel to někdy bývá jen jednostranně, a ten druhý chce být pouze jen jako kamarád.

Co s tím? Co dělat a jak se zachovat?

Nevím, jak je to u vás, jestli i tvůj kamarád začal pociťovat k tobě něco jiného. Ale neboj, to časem zjistíš. Být tebou, choval bych se pořád stejně. Dál s ním můžeš trávit co nejvíce času a uvidíš, třeba časem nastane chvíle, kdy bude vhodné udělat nějaké gesto, které prozradí, co ke kamarádovi cítíš. Třeba mu v nestřeženou chvíli dáš pusu na tvář, pohladíš anebo i něco řekneš.

Hlavně nebuď zklamaná, kdyby náhodou okamžitě nenastala odezva, kterou bys očekávala. Možná to pro něj bude překvapení a možná si ještě sám nestačil uvědomit, že k tobě také cítí něco víc. Dej tomu čas. Mourrison

Může přerůst kamarádství v lásku?

Zamiloval jsem se do svého nejlepšího kamaráda

Sdílej

21. října 2023

Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Moje holka bydlí na druhém konci Prahy, a tak se nemůžeme tak často vídat. Jenže já se bojím, aby se nezamilovala do někoho jinýho, ale nechci jí pořád volat a hlídat a vyptávat se, co dělala a tak. Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct. Co mám dělat, Dalibor

Archív