Jak se mám stát pilotem, když mi nikdo nevěří?

Ahoj Mourrisone. Už od dětství mám sen stát se dopravním pilotem. Angličtina mi jde, zeměpis taky, ale v matice to trochu drhne. Už se tři roky snažím zlepšit, ale nejde to. Z matiky mám na vysvědčení vždy za jedna. Ale jen tak tak. Z testů mám dvojky, někdy i trojky a občas se mi to podaří na jedničku. Nikdo mi nevěří. Rodiče o tom pochybují, učitelé o tom pochybují a já se hodinu dennodenně snažím zlepšit. Ale mírný pokrok tam vidět je. Bohužel, včera si mě vzala máma ke stolu a pověděla mi, co si o tom myslí. A stručně řečeno mi nechtěně zničila veškeré dětské sny. Taky fyzičku nemám úplně nejlepší. Podle BMI kalkulačky je to ještě normální, ale ty tuky navíc tam vidět jsou. Máma mi navrhovala, že mohu nechat pilota za sebou a jít dělat třeba leteckého mechanika, ale pilot je něco jiného. Létáš si ve vzduchu, bereš slušný plat a kdykoli s letadlem vzlétneš, tak tě přepadne ten pocit volnosti, kde si připadáš, že nebe je tvůj domov. A ještě mě chce vzít do pedagogicko - psychologické poradny, kde mi udělají nějaký papír, abych zadání z matiky nedostával tak těžké. Prý mi to pomůže, ale obávám se, že se na pilota s tímhle papírem nedostanu. Prosím pomoz mi. Ondra

Odpověď

Ahoj Ondro,

moc a moc ti děkuji za nádherný a upřímný dopis, ze kterého je cítit tvoje obrovská touha stát se pilotem a láska k létání. Hned na úvod ti chci říct – nikdy a nikým si svoje sny nenechávej vzít. Je to jen a jen tvůj život, a jak ho prožiješ, záleží opět jen a jen na tobě.

Podle toho co píšeš, máš výborné školní výsledky, lepší známku z matematiky už mít nemůžeš, a tak si myslím, že z pedagogicko – psychologické poradny žádný papír nepotřebuješ. Opravdu záleží jen a jen na tobě, jaký život budeš žít – jestli podle svého, nebo podle přání rodičů (ale bacha, to bys žil život rodičů a ne svůj!).

Jakou školu si vybrat, když chci být pilotem?

Být tebou tak bych po základní škole šel na gymnázium nebo střední školu dopravní a pak na České vysoké učení technické – na katedru letecké dopravy. ČVUT - je jediná vysoká škola v ČR, která umožňuje integrovaný výcvik ATPL(A), který je upřednostňován leteckými dopravci.

Taky můžeš co nejdříve zavítat na nejbližší letiště a v místím aeroklubu se začít zajímat o plachtařský výcvik. Většina dopravních pilotů, co znám, začala létat ve větroních. Držím ti palce a budu rád, když mi napíšeš, jak se v budoucnu rozhodneš. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!

Jak se dostat na soukromé gymnázium?

Jak se mohu stát kolotočářem?

Sdílej

12. února 2024

Slepuju si modely. Jsem divný nebo opožděný?

Ahoj Mourrisone, potřeboval bych se s tebou o něčem poradit. Jsem úplně jiný než ostatní kluci. Skoro všechny ve třídě baví fotbal nebo hokej, počítačový hry a taky už i mají holky. Já jsem nejraději doma a slepuju si modely. Myslíš, že jsem nějakej divnej nebo opožděnej? Dík, Jonáš (13 let)

Mourrisone, děkuji za radu a podporu, měl jsi pravdu!

Ahoj Mourrisone, možná si vzpomeneš, že už jsem ti psala ohledně toho, že bych chtěla na sosoom a bála jsem se to říct rodičům, protože jsem se bála jejich reakce. Chtěla bych ti moc poděkovat za rady a podporu. Nejdříve jsem se o tomto pobavila s bráchou a pak i s kámoškou, protože to pro mě bylo lehčí, než to říct rodičům (ne, že bych jim nevěřila, ale jak říkám, bála jsem se reakce). No dnes jsem to už rodičům řekla a máš pravdu. Neskutečně se mi ulevilo, protože teď už nic nemusím skrývat, ale pouze si o tom budeme povídat. Rodiče teď se mnou důkladněji rozebírají školu a dokonce i to školné je prý v pohodě! No, i tak si asi příští rok (bude mi 15) seženu brigádu, ať jim pomůžu. :-). Jestli mi neodepíšeš, tak nevadí. Chápu, že jsou tady mnohem důležitější dopisy. Ještě jednou díky, Verča.

Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Ahoj Mourrisone, už několikrát jsem psala do tvé poradny, ale dneska - nezvládám to, přijde mi že, ještě chvíli budu muset strpět žít v jednom domě jako moje matka a zabiju buď sebe, nebo ji. Neříkám to z legrace jako ostatní, já si myslím, že bych byla schopna vraždy a nejen mámy, ale i ostatních členů rodiny. Jde o to, že máma pořád jen nadržuje ostatním sourozencům, a protože jsem nejmladší a mám mezi nimi největší věkový rozdíl, tak mezi ně nezapadám a nemám s nimi naprosto žádné hezké vzpomínky. Pořád mě jen znemožňují a ponižují. Říkají mi, že jsem tlustá, že mě nikdo nemá rád a neustále něco nalhávají rodičům. Např. tátovi namluvili, že mě ve škole šikanují, i když nechodíme do stejné školy, a ani s ním nemluvím, nezná nikoho z mé školy a nejspíš si řekl, jaká legrace to je. Poté mě otec vyslýchal a vyhrožoval mi, ať mu řeknu kdo to je, i když jsem brečela a říkala, že nikdo, řešilo se to i s ředitelkou. Teď mi zase sestra ukradla věci a rozbila je a rodiče s tím nic nedělali, bojím se, že to nevydržím a hodím si někde oprátku, ale ještě víc se bojím, že o půlnoci přijdu do sestřina pokoje a zabiju jí nožem, který si schovávám v pokoji a nejsem schopná ho dát pryč. Je toho hodně, co chci udělat v životě a při každém záchvatu zoufalství a chutě ukončit to, všechno si připomínám, že kvůli těmhle lidem nebudu umírat, že je nenechám vyhrát. Poslední dobou se i často sebepoškozuju, nikdo jsi toho nevšiml, i když je to pár měsíců. Taky se chci zeptat, proč už nemůžu číst tvé odpovědi na trápení ostatních, jako to šlo dřív. Nevím, jestli to zvládnu, a ať už bude tvoje odpověď jakákoliv, doufám, že mi pomůže. Měj se, doufám a zároveň i nedoufám, že sem znovu napíšu. Tvoje anonymní fanynka

Mourrisonova poradna