Jak se mám stát pilotem, když mi nikdo nevěří?

Ahoj Mourrisone. Už od dětství mám sen stát se dopravním pilotem. Angličtina mi jde, zeměpis taky, ale v matice to trochu drhne. Už se tři roky snažím zlepšit, ale nejde to. Z matiky mám na vysvědčení vždy za jedna. Ale jen tak tak. Z testů mám dvojky, někdy i trojky a občas se mi to podaří na jedničku. Nikdo mi nevěří. Rodiče o tom pochybují, učitelé o tom pochybují a já se hodinu dennodenně snažím zlepšit. Ale mírný pokrok tam vidět je. Bohužel, včera si mě vzala máma ke stolu a pověděla mi, co si o tom myslí. A stručně řečeno mi nechtěně zničila veškeré dětské sny. Taky fyzičku nemám úplně nejlepší. Podle BMI kalkulačky je to ještě normální, ale ty tuky navíc tam vidět jsou. Máma mi navrhovala, že mohu nechat pilota za sebou a jít dělat třeba leteckého mechanika, ale pilot je něco jiného. Létáš si ve vzduchu, bereš slušný plat a kdykoli s letadlem vzlétneš, tak tě přepadne ten pocit volnosti, kde si připadáš, že nebe je tvůj domov. A ještě mě chce vzít do pedagogicko - psychologické poradny, kde mi udělají nějaký papír, abych zadání z matiky nedostával tak těžké. Prý mi to pomůže, ale obávám se, že se na pilota s tímhle papírem nedostanu. Prosím pomoz mi. Ondra

Odpověď

Ahoj Ondro,

moc a moc ti děkuji za nádherný a upřímný dopis, ze kterého je cítit tvoje obrovská touha stát se pilotem a láska k létání. Hned na úvod ti chci říct – nikdy a nikým si svoje sny nenechávej vzít. Je to jen a jen tvůj život, a jak ho prožiješ, záleží opět jen a jen na tobě.

Podle toho co píšeš, máš výborné školní výsledky, lepší známku z matematiky už mít nemůžeš, a tak si myslím, že z pedagogicko – psychologické poradny žádný papír nepotřebuješ. Opravdu záleží jen a jen na tobě, jaký život budeš žít – jestli podle svého, nebo podle přání rodičů (ale bacha, to bys žil život rodičů a ne svůj!).

Jakou školu si vybrat, když chci být pilotem?

Být tebou tak bych po základní škole šel na gymnázium nebo střední školu dopravní a pak na České vysoké učení technické – na katedru letecké dopravy. ČVUT - je jediná vysoká škola v ČR, která umožňuje integrovaný výcvik ATPL(A), který je upřednostňován leteckými dopravci.

Taky můžeš co nejdříve zavítat na nejbližší letiště a v místím aeroklubu se začít zajímat o plachtařský výcvik. Většina dopravních pilotů, co znám, začala létat ve větroních. Držím ti palce a budu rád, když mi napíšeš, jak se v budoucnu rozhodneš. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!

Jak se dostat na soukromé gymnázium?

Jak se mohu stát kolotočářem?

Sdílej

12. února 2024

Mám divný pocit, že si musím všechno nějak zasloužit... Co s tím?

Ahoj Mourrisone, nevím, jak je to možný, ale mám takový divný pocity. Furt se někomu omlouvám, neříkám, co si myslím, protože si myslím, že mě pak nikdo nebude mít rád anebo mě nebude brát. Někdy mi to nevadí, ale někdy se cítím na nic, tak divně, jako že si musím všechno nějak odpracovat. Je to možný?

Líbí se mi. Mám mu napsat, nebo to říct osobně?

Dobrý den, chtěla bych se zeptat - jak říct klukovi, že se mi líbí? Bydlíme celkem daleko, někdy se vídáme, v létě třeba jezdíme do campu a na podzim na chatu, ale stejně drtivou část roku trávíme jinde. Píšeme si, řekla bych dost často, téměř denně a to i více než hodinu. Mám pocit, že se mu možná také líbím, chová se ke mně opravdu hezky, jenže nemám srovnání, jelikož vím, jen jak se chová k ségře. Ale píše mi omluvné zprávy, pamatuje si maličkosti, máme stejný smysl pro humor, píše první (i já, ale chápete...), takže - šance tam určitě je. Chci mu to říct, jelikož se mi líbí už dost dlouho a cítím se špatně to neříct. Ale nevím kdy a jak, bojím se. Bojím se reakce, navíc o tom neví ani rodiče. Poradíte mi prosím, jak mu to říci? A asi bude lepší počkat, až se uvidíme naživo, že? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Jak najít kompromis mezi tím, co chci a tím, co se ode mě očekává?

Ahoj, potřebovala bych poradit. Ve škole se snažím učit co nejlépe, chodím na gymnázium a dávám do toho hodně energie. I když se učím, často mám nakonec horší známku, než bych chtěla. Připadá mi, že bych mohla dokázat víc, protože když jsem byla mladší, měla jsem samé jedničky. Teď mám na vysvědčení občas dvojky, a beru to moc špatně. Občas mám pocit, že si nezasloužím všechno, co v životě mám, i když mám ráda sebe i své okolí a jsem na sebe pyšná. Mám velké plány do budoucna, ale škola mě někdy zpomaluje v mých cílech. Třeba bych raději vstávala o pár hodin později a šla spát později, protože jsem spíš noční sova. Kvůli tomu spím málo, ale nejde to jinak. Kamarádi si z toho dělají srandu, a i když vím, že to nemyslí vážně a nevadí mi to, někdy mě to přiměje nad tím přemýšlet. Jen od sebe očekávám hodně a budu očekávat ještě víc, protože vím, že jsem skvělá… ale mám pocit, že na sebe někdy tlačím až moc a nejsem si jistá, jestli je to správné. Nechci, aby mě škola brzdila v mých snech, ale zároveň vím, že je důležitá. Jak najít rovnováhu mezi tím, co chci, a tím, co se ode mě očekává? Jak si nastavit zdravější přístup k učení a výkonu, abych si tolik nevyčítala, když se mi něco nepovede tak, jak bych chtěla? A hlavně – jak dosáhnout lepších známek bez toho, abych se přetěžovala? Budu ráda za jakoukoli radu. Děkuji! Anonymka, 13 let, 8. třída.

Chtěla bych mít děti už v osmnácti, jsem blbá?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se s tebou o něčem poradit. Když jsem řekla mamce nebo kamarádkám, že už bych chtěla mít děti v osmnácti, tak mi řekly, že jsem blbá. Že to je moc brzo. Máma řekla, že bych měla studovat a holky, že nebudu moct chodit ven s kamarádama a tak. Ale mně to nevadí, já bych je opravdu chtěla mít takhle brzo. Co si o tom myslíš ty?

Mourrisonova poradna