Mám velký sen, ale rodiče mi to nechtějí dovolit... Co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, můj velký sen je stát se herečkou. Problém je, že bych chtěla někde jinde než v Česku, třeba v Británii, nebo v Americe. Vím, že je to v podstatě nereálné. Největší problém je, že moje rodiče nechtějí, abych dělala cokoliv u filmu. Jednou jsem se jen zmínila, že mě herectví baví, a oni hned, abych v životě nebyla herečka a nic s filmem, že jsou filmaři a herci nevzdělaní a že nic nikam nedotáhnou. Docela mě to mrzí. Mrzí mě, že nechtěj, abych dělala to, co bych v životě chtěla dělat. Tak se chci zeptat: Nevíš, jak bych je mohla přesvědčit? A druhá otázka zní: Nemohl bys mi poradit, jak bych se mohla stát herečkou třeba v Británii? Angličtina mi jde, bez problémů se domluvím. Samozřejmě, že ještě neznám všechny fráze a slova, ale docela jsem v ní dobrá. Díky moc, jen za to, že tohle to existuje. Marguerite, 14 let

Odpověď

Ahoj Marguerito,

je krásné, že máš sny. Pamatuj, že jsou jen a jen tvoje, a pokud za nimi půjdeš, budeš šťastná. I kdyby se ti nakonec nesplnily, nebo si na jejich cestě změnila názor - vždycky si můžeš říct, alespoň jsem to zkusila.

Vzhledem k tomu, že tě rodiče nepodporují v tom, že se chceš stát herečkou, pravděpodobně tě ani nebudou podporovat v herecké škole v zahraničí, která se navíc musí platit.

Co dělat, když se chceš prosadit jako herečka?

Píšeš, že ti je 14 let, tudíž si za chvilku budeš podávat přihlášku na střední školu. Být tebou, zkusil bych (alespoň cvičně) talentové zkoušky na konzervatoř a pak samozřejmě nějakou střední školu.

Při ní by ses mohla neustále zdokonalovat v angličtině a navíc začít chodit do nějakého dramatického kroužku. Existují i různé herecké tábory a workshopy. No a po maturitě hurá do světa za svými sny.

Neříkám, že to bude jednoduché, ale možné to je. Rodičům řekni, že nekrásnější je, když člověk dělá práci, která ho baví a při které je šťastný. Věřím tomu, že to pochopí a nakonec tě v herectví podpoří. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!

Jak se mám stát pilotem, když mi nikdo nevěří?

Mám sen 100 000 odběratelů na YouTube, ale rodiče mají jiné nároky

Sdílej

23. února 2024

Myslím si, že jsem zlý člověk

Ahoj Mourrisone, myslím, že jsem strašně zlý. Kdysi jsem se totiž bavil hodně z holkama a MYSLÍM SI, že kluci si teď o mně myslí, že jsem debil a bu... Potom, když jsme se třeba někdy rozhodovali (s kámošema), co budeme dělat nebo hrát za hru, tak jsem občas něco navrhl a oni souhlasili. A teď si myslím že to ode mně nebylo hezké, že je to známka zlosti. Já jsem fakt nechtěl nikomu ublížit. Taky jsem někdy říkal mému bratranci, který furt koukal do obrazovky, aby už přestal koukat a šel si hrát (bylo mi 6-8 let) a teď i když se se mnou baví, tak si myslím, že je na mě ve skutečnosti velmi naštvaný... No, a nakonec mám výčitky z pomluv. Já jsem sice nikdy moc nepomlouval, ale jednou jsem byl na táboře a nikdo se tam se mnou nebavil, kromě jedné holky. A ona pomlouvala moji spolužačku, proti které jsem nic neměl (kromě toho že jsem na ni byl naštvaný, že se bavila s jednou holkou, která vyzradila moje tajemství) a i tak jsem o ní řekl, že se chová špatně a blbě): Myslím si, že kvůli tomu, že jsem jinej, divnej, bavím se z holkama a BYL jsem občas panovačněji, TAK JSEM ZLEJ. Matouš 12 let

Proč máme mít pořád z něčeho strach a svět je teď tak složitý?

Ahoj Mourrisone, možná si budeš myslet, že to moc hrotím, ale já si myslím, že je teď taková děsně divná doba. Pořád se něco děje a pořád máme mít z něčeho strach - z války na Ukrajině, z americkýho prezidenta, z umělé inteligence, že nebudou důchody a já nevím co ještě. Co si o tom myslíš, co máme dělat my, co chodíme zatím na základku? Alois (13 let)

Kvůli útokům na českých školách se tam teď bojím chodit

Ahoj Mourrisone, můžu se ti k něčemu přiznat? Nechce se mi to říkat klukům ve škole, ani rodičům, ale bojím se teď chodit do školy. Skoro každý týden slyším ve zprávách, že se tam něco stalo, buď u nás v republice nebo ve světě. Chtěl bych se radši učit doma. Poraď mi prosím, jak se mám přestat bát.

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Ahoj Mourissone, mám furt černé svědomí o věcech, které byly už tak před pěti lety. Například jsem byl na prvním stupni šprt a myslel jsem si, že to je dobře, protože tenkrát jsem prostě nevěděl, že to je špatně. Pak mi jednou v osmi letech na mé narozeninové oslavě vlepil kámoš pořádnou facku, až jsem z toho spadl. A potom jsem nechtěl na jeho oslavě hrát NerfBitvu a místo toho jsme hráli hru na království. Místo toho, aby byl král oslavenec, tak jsem byl král. Oni s tím souhlasili, ale dnes mě obviňují, že jsem jim přeorganizovával oslavu. Taky jsem občas chtěl prostě hrát jinou hru i ve škole, a i když mi to nikdo nevyčítá (a i s tím všichni souhlasili), tak si myslím, že jsem strašnej přeorganizovávač. Zkrátka moje otázka působí v tom, že i když mi rodiče a okolí říkají, že mě mají rádi, že jsem hodnej a šikovnej, tak stejně si myslím, že já jsem strašně zlej.

Mourrisonova poradna