Proč chtějí být všichni COOL a drsní?

Ahoj Mourrisone, proč plno lidem přijde cool být drsný, s nikým se nebavit (v některých případech s takovou tou drsnou partou nebo jak to popsat), nosit oblečení třeba s lebkama atd...? Já jsem třeba k ostatním kamarádská, optimistická, nesnažím se být cool ale sama sebou a nikoho neponižuju. A má to plno výhod, například v tom, že si na nic nehraju a jsem sama sebou, jsem oblíbená, hodně často se mě někdo ptá, jestli s ním/s ní nebudu kamarádit, a když s někým kamarádím, tak to je pravé kamarádství a nemám kamarády jen proto, abychom byli cool pro ostatní. Tak proč takových lidí není víc? (jasně že nějací takoví lidé jsou, ale přijde mi to pořád čím dál víc vzácnější) Je to v nějakých psychických problémech daného člověka (skupiny) nebo je tak už společnost nastavená? Díky anonymka, 13 let

Odpověď

Milá anonymko, děkuji ti za velice zajímavý dopis. Ptáš se mě, proč není většina lidí přirozená, opravdová a neumějí být sami sebou, třeba jako ty.

Všechno to, o čem píšeš, tkví ve zdravém sebevědomí. To člověk získá jedině tehdy, když žije ve „zdravé“ rodině, kde ho nikdo neponižuje, kde se umí chválit, kde jsou nastavená pravidla a hranice soužití a hlavně, kde jsou zdravě sebevědomí rodiče. Protože jen ti mohou vychovat zdravě sebevědomé dítě.

Nelze je ale za to nikterak vinit, protože i oni mohli mít ne sebevědomé rodiče a takto bychom mohli pokračovat do nekonečna. Když si člověk nevěří, často si buď hraje na drsňáka, anebo je naopak schovaný v koutě. Aby zapadl, napodobuje druhé v chování, v oblékání nebo ve způsobu života. Nedělají to jen kluci a holky, ale i mnozí dospělí.

Aby se člověk měl rád a vážil si sebe, musí si uvědomit, co je na něm zajímavého a krásného (a pozor, na každém se něco najde, i na tom největším drsném uličníkovi). Musí se umět pochválit, musí umět přijmout jak pochvalu, tak i kritiku. Je to složité, ale jde to. Konec konců na tobě je vidět, že se zdravým sebevědomím se žije krásně. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Je normální, že se nechci líčit?

Chybí mi sebevědomí a sebedůvěra, poradíš, co s tím?

Sdílej

23. března 2024

Střední odbornou školu nebo gymnázium? Jak si mám vybrat?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych tě požádat o radu. S rodiči jsme se bavili o výběru SŠ. Já už vím, jakým směrem se chci vydat, a tak jsem přišla s konkrétní střední odbornou školou. Rodiče mi řekli, že mi nebudou zakazovat žádnou cestu, ale že by byli radši, kdybych šla na gymnázium. A já teď nevím. Opravdu strašně moc bych na tu školu chtěla, protože mě vybraný obor neskutečné zajímá, a tak by se mi učilo lehčeji a chodila bych tam radši. Na druhou stranu ale z gymnázia mám větší šanci se dostat na VŠ, na kterou chci, a k profesi, kterou chci vykonávat je VŠ nutností. Tak se teď z mého 100% rozhodnutí stála jedna pro mě hodně nejasná otázka: S0Š nebo gympl? Děkuji dopředu za tvůj čas, a velmi děkuji za jakékoli rady.

Líbím se dvěma holkám a ony mně taky, pro kterou se mám rozhodnout?

Ahoj M, mám problém, s kterým potřebuji poradit. Líbím se dvěma holkám a obě se mi taky líbí. Jedna holka se mi líbí už od druhého stupně, šli jsme i na stejné gymnázium. Dlouho už se známe a mám ji rád pro to, jaká je. Nejsem si ale zcela jistý, jestli fakt má zájem o mě, ale někdy trochu projevuje zájem, jsem si jistý asi na 70%. Jsme oba introverti a asi se nedokážeme oba svěřit tomu druhému. Ta druhá holka je z moji nové třídy a je ze třídy asi nejhezčí. Docela nedávno začala dost o mě projevovat zájem a nešlo si toho nevšimnout. Dokonce od kamarádky vím, že má o mě na 100% zájem. Moc ji neznám, ale na pohled se mi líbí. Taky se mi líbí ta myšlenka, že má někdo o mě zájem a že to je jistý. Problém je v tom, že ta druhá asi udělá první krok a já se nedokážu rozhodnout. Jako velký introvert se pořád nedokážu svěřit té první. Kdybych měl vztah s tou druhou, tak bych pořád myslel na tu první. To je asi jediná věc, která by mě bránila. Zkoušel jsem přestat myslet na ní, ale nejde to. Asi se v blízké budoucnosti té první holce nesvěřím a nevím, jak bych to řekl té druhé. Zkusil jsem popsat situaci jednoduše, je to mnohem složitější, doufám, že mě pochopíš. Díky, pan M

Moje kamarádka mě vydírá tím, že je vážně nemocná, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, před dvěma lety k nám do třídy nastoupila holka, která je dost vážně nemocná. Byla fajn, a tak jsem se s ní začala kamarádit. Jenže ona mě teď pořád říká, s kým se smím a nesmím kamarádit, určuje, kam půjdeme a když není po jejím, tak je na mě hnusná. Co mám dělat? Nechci jí ublížit, ale taky jí nechci sloužit. Děkuju moc za radu. Lenka (14 let)

Neumím říct, co se mi nelíbí a co mě trápí...

Ahoj Mourris, já mám takový problém, že se neumím nikomu svěřit s tím, co se mi nelíbí nebo co mě trápí. Zvláště mým kamarádkám. Těm furt říkám, že jsem v pohodě, že se mi daří skvěle, že je doma všechno fajn, i když to tak třeba není. Nechci, aby si o mně kámošky myslely, že jsem potížák nebo nespokojená. Myslíš si, že to je tak dobře? Díky, Anita

Mourrisonova poradna