Proč chtějí být všichni COOL a drsní?

Ahoj Mourrisone, proč plno lidem přijde cool být drsný, s nikým se nebavit (v některých případech s takovou tou drsnou partou nebo jak to popsat), nosit oblečení třeba s lebkama atd...? Já jsem třeba k ostatním kamarádská, optimistická, nesnažím se být cool ale sama sebou a nikoho neponižuju. A má to plno výhod, například v tom, že si na nic nehraju a jsem sama sebou, jsem oblíbená, hodně často se mě někdo ptá, jestli s ním/s ní nebudu kamarádit, a když s někým kamarádím, tak to je pravé kamarádství a nemám kamarády jen proto, abychom byli cool pro ostatní. Tak proč takových lidí není víc? (jasně že nějací takoví lidé jsou, ale přijde mi to pořád čím dál víc vzácnější) Je to v nějakých psychických problémech daného člověka (skupiny) nebo je tak už společnost nastavená? Díky anonymka, 13 let

Odpověď

Milá anonymko, děkuji ti za velice zajímavý dopis. Ptáš se mě, proč není většina lidí přirozená, opravdová a neumějí být sami sebou, třeba jako ty.

Všechno to, o čem píšeš, tkví ve zdravém sebevědomí. To člověk získá jedině tehdy, když žije ve „zdravé“ rodině, kde ho nikdo neponižuje, kde se umí chválit, kde jsou nastavená pravidla a hranice soužití a hlavně, kde jsou zdravě sebevědomí rodiče. Protože jen ti mohou vychovat zdravě sebevědomé dítě.

Nelze je ale za to nikterak vinit, protože i oni mohli mít ne sebevědomé rodiče a takto bychom mohli pokračovat do nekonečna. Když si člověk nevěří, často si buď hraje na drsňáka, anebo je naopak schovaný v koutě. Aby zapadl, napodobuje druhé v chování, v oblékání nebo ve způsobu života. Nedělají to jen kluci a holky, ale i mnozí dospělí.

Aby se člověk měl rád a vážil si sebe, musí si uvědomit, co je na něm zajímavého a krásného (a pozor, na každém se něco najde, i na tom největším drsném uličníkovi). Musí se umět pochválit, musí umět přijmout jak pochvalu, tak i kritiku. Je to složité, ale jde to. Konec konců na tobě je vidět, že se zdravým sebevědomím se žije krásně. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Je normální, že se nechci líčit?

Je normální, že se nechci líčit?

Chybí mi sebevědomí a sebedůvěra, poradíš, co s tím?

Chybí mi sebevědomí a sebedůvěra, poradíš, co s tím?

Sdílej
 
 

Mám se vrátit ke staré lásce?

Ahoj Mourrisone, potřebovala bych od tebe radu. Před nějakou dobou jsem chodila s jedním klukem, po necelém roce jsme se rozešli, ale teď mi zase napsal, že by se mnou chtěl být a já vůbec nevím, co mám dělat, když už to konečně začalo nějak vypadat s klukem, kterého dlouhodobě miluji. Díky A.

Je gymnázium opravdu tak těžké?

Ahoj, se spolužačkama se už bavíme, kam půjdeme po základce a plno z nich říká, že jdou na učňák. Já jsem z rodiny, kde by mě jít na učňák ani nenapadlo a tím nechci urazit žádné řemeslo, je super, když si člověk vybere dobře a je v něm dobrý, navíc řemeslníky svět potřebuje. Ale prostě chci maturitu a vysokou školu, navíc kdybych v životě chtěla, můžu si klidně dodělat jakoukoliv VŠ na jakékoli jiné zaměření, které mě napadne (samozřejmě to není jen tak, ale jde to). Jen chci prostě na gymnázium, mám k tomu nespočet důvodů, ale už jsem nejednou slyšela věci jako třeba: nechoď na gympl, je to strašně těžký anebo: někteří jsou rádi, že vůbec projdou a jedna spolužačka říkala (která chce jít taky na učeb. obor), že gympl dokončí jen polovina žáků, což si myslím, že je blbost. Nechci být hnusná, ale chvílema mi až přijde, že mi to ani nepřejí. Ptám se tedy, je gympl opravdu tak těžký? Nebo je to o tom si jen zvyknout na nový režim a více učení? Jsem pro něj pevně rozhodnutá, na přijímačky se budu učit fakt hodně a více učení mi nevadí, protože se učím ráda, díky anonymka.

Co mám používat na akné, když nic nezabírá?

Ahoj, mám takovou otázku, co mám používat na akné, když nic nezabírá? Použila jsem už spoustu pleťových přípravků a krémů, ale nic nepomáhá :( Dokonce jsem se kvůli tomu každý den malovala, ale to taky není fajn, protože make-up celý den nevydrží. Nemáš radu? Dík moc. Anonymka 13

Co mám dělat, když se mu 100% nelíbím?

Ahoj, mám otázku, co mám dělat, když se mi libí kluk, ale já se mu 100% nelíbím? Je fajn, párkrát jsem si s ním psala, ale už jsem s ním dva roky nemluvila. Máme nějaké podobné zájmy, i tak ale myslím, že se mu líbí někdo jiný. Dík za radu. Anonymka, 13 let

Poznali jsme se online: Mám kluka a rodiče o tom neví...

Ahoj, mám kluka (14). Poznali jsme se online, protože je z Nizozemska, ale je fajn a v pohodě. Jenže moji rodiče o tom nevědí. Moje máma mi totiž řekla, že kluka budu moci mít až v 16-17. A navíc si píšeme přes snapchat, a kdyby zjistila, že mám snap a soc. sítě, zabila by mě. Chci jí o něm říct, ale bojím se, že by se ptala, jak jsme se poznali, a celé by to bylo v háji. A taky se bojím toho, co by řekla na to, že je z Nizozemska. Oba jsme se shodli na tom, že počkáme a já jí to řeknu, až mi bude 16-17. Anonymka, 14

Co když se mi líbí víc kluků najednou?

Ahoj Mourrisone, mám jeden dotaz, je normální, že za celý svůj dosavadní život (je mi 13) jsem měla více vztahů a lásek než celá naše třída dohromady? A ještě jeden dotaz, co když se mi zároveň líbí víc kluků najednou. Díky A

Kolik rentgenů je smrtící dávka?

My máme doma dozimetr a jednoho dne jsem s kamarádem šel do opuštěného bunkru. Došli jsme do části bunkru, kde začal dozimetr šílet a hlásil 300 000 rentgenů za sekundu. Ihned jsme odtamtud utekli. Další den jsem se dozvěděl, že kamarád onemocněl. Když jsem ho viděl, byl tak rudý jako postavy z filmu Černobyl. Tak jsem se tam šel podívat znovu a teď to hlásí jen 15 rentgenů za sekundu. Je to v pořádku?

Gymnázium vs. lyceum: Co je lepší?

Dobrý den, jednou jsem zaslechla, jak si deváťačky povídaly o střední, a uvědomila jsem si, že to je vlastně zajímavá otázka. Když už někdo ví, jakým směrem se chce vydat a ví, že chce i na VŠ, je lepší gymnázium (protože prý nejlépe připravuje na VŠ) anebo lyceum (protože už před VŠ budou mít o dané věci nějaký přehled)? A ještě jedna otázka, co mě k tomu napadla: když se ze SOŠ dá už rovnou pracovat, jde to i z lycea?

Mám starost o mojí kámošku

Zdravím, nepíšu sice můj problém, ale mám tak trochu starost o mojí kámošku (na začátek upozorňuji, že na SŠ jdeme až příští rok). Kamarádce moc učení nejde, ne v tom smyslu, že by na to kašlala, ale moc jí to zkrátka nejde, já se třeba na učivo ani nekouknu a dostanu plný počet bodů, zatímco ona se učí třeba 3 hodiny a stejně dostane za tři. Holka je to trpělivá, ale v tomhle ji osud moc nepřeje. Asi to už tak mají v rodině, všichni z její rodiny jsou vyučení (např. zedník, švadlena atd.). Její rodiče jí právě proto doporučují učební obor. Kámoška má ale za to opravdu velký talent na sport. Je v něm opravdu dobrá a baví ji, někdy mu dává i přednost před školou. (I v tomhle se lišíme, protože mě škola baví a upřednostňuji ji.) Proto si vybrala obor sportovní masér, protože chtěla dělat něco se sportem. Já ji v tom podporuji, i když si nemyslím, že jsou učební obory tak dobré (Moji rodiče jsou vysokoškoláci a budu se hlásit na gymnázium, myslíš, že záleží i na tom co studovali její rodiče?). No a já mám právě obavy z toho, že mi přijde, že sportovní masér má blíže k lékařství než ke sportu a taky se při tomto oboru přeci jenom sportu moc věnovat nebude. Taky řekla, že jí baví tvořit a pracovat se dřevem, tak bych jí doporučila třeba tesařinu, designérku v reklamě, anebo třeba s tím sportem jezdec a chovatel koní. Navíc lékařství nebo biologie člověka atd. ji vůbec nebaví. Nevím, co všechno za obory tam ještě je, ale bojím se, aby třeba hned ze začátku nezjistila, že ji to nebaví a nelitovala toho. Nechci jí do toho kecat, ale bojím se, aby nebyla v životě smutná a nedělala práci, co ji nebaví.  :-(  Promiň za dlouhý dopis, anonymka.

Pořád zapomínám a nestíhám! Co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, pořád zapomínám a nestíhám. Není den, kdy bych něco nezapomněla, je to hrozně vyčerpávající a vždycky se cítím hrozně. Naštěstí moje máma je hodně empatická a vždycky jedná s chladnou hlavou. Ale i přesto se téhle vlastnosti snažím zbavit, ale každým dnem mi připadá, že se to zhoršuje. Zapomínám i ty úplně nejběžnější věci, příklad: dneska jsem měla jet na plavání a já si do batohu nevzala plavky, ručník i brýle mám, ale plavky ne. Hodně mě to mrzí, protože mamka za to platí a už tak tam nechodím často (buď jsem nemocná, nebo mám menstruaci). Neznáš nějaké metody, aby se mi tohle nestávalo?