Proč chtějí být všichni COOL a drsní?

Ahoj Mourrisone, proč plno lidem přijde cool být drsný, s nikým se nebavit (v některých případech s takovou tou drsnou partou nebo jak to popsat), nosit oblečení třeba s lebkama atd...? Já jsem třeba k ostatním kamarádská, optimistická, nesnažím se být cool ale sama sebou a nikoho neponižuju. A má to plno výhod, například v tom, že si na nic nehraju a jsem sama sebou, jsem oblíbená, hodně často se mě někdo ptá, jestli s ním/s ní nebudu kamarádit, a když s někým kamarádím, tak to je pravé kamarádství a nemám kamarády jen proto, abychom byli cool pro ostatní. Tak proč takových lidí není víc? (jasně že nějací takoví lidé jsou, ale přijde mi to pořád čím dál víc vzácnější) Je to v nějakých psychických problémech daného člověka (skupiny) nebo je tak už společnost nastavená? Díky anonymka, 13 let

Odpověď

Milá anonymko, děkuji ti za velice zajímavý dopis. Ptáš se mě, proč není většina lidí přirozená, opravdová a neumějí být sami sebou, třeba jako ty.

Všechno to, o čem píšeš, tkví ve zdravém sebevědomí. To člověk získá jedině tehdy, když žije ve „zdravé“ rodině, kde ho nikdo neponižuje, kde se umí chválit, kde jsou nastavená pravidla a hranice soužití a hlavně, kde jsou zdravě sebevědomí rodiče. Protože jen ti mohou vychovat zdravě sebevědomé dítě.

Nelze je ale za to nikterak vinit, protože i oni mohli mít ne sebevědomé rodiče a takto bychom mohli pokračovat do nekonečna. Když si člověk nevěří, často si buď hraje na drsňáka, anebo je naopak schovaný v koutě. Aby zapadl, napodobuje druhé v chování, v oblékání nebo ve způsobu života. Nedělají to jen kluci a holky, ale i mnozí dospělí.

Aby se člověk měl rád a vážil si sebe, musí si uvědomit, co je na něm zajímavého a krásného (a pozor, na každém se něco najde, i na tom největším drsném uličníkovi). Musí se umět pochválit, musí umět přijmout jak pochvalu, tak i kritiku. Je to složité, ale jde to. Konec konců na tobě je vidět, že se zdravým sebevědomím se žije krásně. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Je normální, že se nechci líčit?

Je normální, že se nechci líčit?

Chybí mi sebevědomí a sebedůvěra, poradíš, co s tím?

Chybí mi sebevědomí a sebedůvěra, poradíš, co s tím?

Sdílej
 
 

Vykašlala se na mě holka, jsem naštvaný a už nikdy žádnou nechci!

Ahoj. Jsem děsně naštvanej. Chodil jsem s jednou holkou celej rok a ona se teď na mě vykašlala. Už nikdy s žádnou nebudu chodit. Fakt nikdy.

Rodiče se rozvedli a máma si nepřeje, abych chodila k tátovi...

Ahoj Mourrisone, máma s tátou se loni rozvedli, protože si táta našel jinou paní. Máma si teď nepřeje, abych k tátovi chodila, prej si mě nezaslouží.

Chce se mi spát, ale neusnu. Jsem strašně unavený, co se děje?

Ahoj Mourrisone, vůbec nevím, co se to se mnou děje, pořád se mi chce spát, ale když si lehnu, tak neusnu. Jsem strašně unavenej a někdy mě i bolí klouby. Někteří mí kamarádi pijou energy drinky, aby byli fit, ale to nechci, protože mně nechutnaj. Co mám dělat, abych nebyl furt tak unavenej? Jonáš

Když si myslí, že ho nevidím, pořád na mě kouká... co to znamená?

Ahoj Mourri, ve třídě máme jednoho strašně hezkýho kluka, který se na mě pořád kouká. Ale jenom když si myslí, že ho nevidím. Když se na něj podívám já, uhne očima nebo se otočí. Neví, co to znamená?

Nechci jet s rodiči na dovolenou, co jim mám říct?

Ahoj Mourrisone, rodiče chtějí jet první týden v říjnu na dovolenou, ale já už jet nechci. Jsem v nový třídě a bojím se, že by mně něco uteklo. Že by se třeba nějací kluci dali dohromady a já u toho nebyl. Co mám říct našim, abych nemusel? Dík, Franta

Mám na bráchu strašný vztek!

Ahoj Mourrisone, mám na bráchu strašný vztek. Jeho holka je v jiným stavu a on ji nechce. Alespoň tak jsem to slyšel, když si povídal s našima. Vůbec se mi to nelíbí, protože bráchova holka je fajn, a to se přeci nedělá, ne? Co si o tom myslíš?

Přeháním to s přípravou na gymnázium?

Ahoj Mourrisone, chodím do deváté třídy a tím pádem mě čekají přijímací zkoušky. Budu si podávat přihlášky na dvě gymnázia a na jednu zaměřenou střední školu, protože se (možná až moc) ráda učím a chci jít na vysokou školu. No, ale teď k věci. Zatímco spolužáci přijímačky ještě skoro neřeší a akorát chodí na přípravný kurz z matiky a z češtiny, co máme na základní škole, já chodím na kurzy na základní škole i na přípravné kurzy na gymnáziu, každý týden doma počítám CERMAT testy a teorii z češtiny a z matiky se učím i mimo kurzy a CERMAT testy. Například při čekání na autobus, v autobuse, před spaním. Možná jsem tak trochu šílenec, ale jak říkám, ono mě to učení baví! Když se o mých výsledcích a celkově přijímačkách bavím se spolužáky, tak říkají, ať jim dám pokoj, že o tom moc mluvím a je ještě čas. Myslíš, že jsem normální, vzhledem k tomu, že se chytám na gymnázium, nebo to opravdu přeháním? Děkuji za názor.

Jak si užívat život a nebát se smrti?

Možná je to divné, ale když mě napadne že jednou prostě zemřu, a že to někdy bude, přijdou na mě úzkosti a mrazivé velké strachy. Moje otázka zní, jak si ten život užívat a netrápit se tím. Honza, 11 let

Dá se měřit IQ u zvířat?

Ahoj Mourrisone, mám takovou možná zajímavou a možná divnou otázku, zkrátka když mě něco napadne, tak se na to snažím najít odpověď. Teď mě tedy napadlo: Lidé mají různá IQ, přičemž průměrné je zhruba kolem stovky. Každý může mít ale jiné IQ, jeden člověk třeba 80 a další 140. Tak mě napadlo, je to tak i u zvířat? Můžou mít dvě zvířata stejného plemene úplně rozdílná IQ? Nebo je to u zvířat více obecné? Možná hloupá otázka, ale vrtá mi hlavou. Děkuji.

Necítím se dobře a trávím kvůli tomu hodiny hraním her

Nazdar Mourri, nevím, jestli už nejsem trochu starší než obvyklí pisatelé, každopádně mám takový netradiční dotaz. Jelikož se sám necítím v životě zrovna nejlíp, dostávám se do bodu, kde nadměrně hraju PC hry, jsem schopnej strávit na workout hřišti klidně i několik hodin a necítím únavu, což se mi následně později vymstí. Nejdivnější ze všeho je ale to, že máme v naší třídě skupinku holek, které šikanuje jeden kluk. Docela mě to překvapuje, ale když jim pomáhám, naslouchám jim a radím, necítím se pod tlakem jejich problémů plus mých vlastních, ale naopak mi to pomáhá. Je divné, že řeším raději problémy ostatních než ty svoje? Šimon, 15 let