Jsem holka, ale chovám se jako kluk...

Ahoj Mourrisone, jsem holka a je mi 13 let. Víš, už odmala jsem s holkama moc dobře nevycházela, vždycky jsem totiž nosila klučičí oblečení a hrála si s věcmi, s kterými si hráli kluci, často si mě taky i dodnes lidi pletou s klukem. Nikdy mi to nevadilo, líbí se mi, jaká jsem, i když jsem jiná. Na mojí škole je to ale jinak. Máme totiž rozdělené pracovní činnosti na holky, které jdou do kuchyně vařit a kluky, kteří jdou do dílen. Když jsem řekla, že bych ráda chodila i do dílen, tak se mi jeden spolužák vysmál, že holky patří do kuchyně. Nic jsem si z toho nedělala, ale on to pak udělal víckrát, a už to docela bolelo. Nebo třeba na vybíjené, když jsme hráli spolu holky i kluci dohromady, ani jeden kluk mi nenahrál, i když jsem nestála v rohu a dávala pozor, a do toho mi ještě učitel řekl, že jím mám nějak pomoct. Jenže já nevím, jak když mi to nenahrajou. Já jsem si totiž z kluků nikdy nedělala legraci, že například když jsou kluci, tak jsou hloupí. Přitom můj nejlepší kamarád ve třídě je kluk a bere mě takovou, jaká jsem, lepšího kámoše bych nenašla. Když nad tím tak přemýšlím, tak být holka vůbec není super, říkají, že jste slabá povaha (i mně to řekli), máte menstruaci. Já už nevím, co mám dělat, aby na mě kluci nebyli tak hnusní, já si nevybrala být holkou a někdy bych jí radši ani nebyla. Poradíš mi? Promiň za dlouhý dopis.

Odpověď

Milá anonymko,

moc se mi v tvém dopise líbí, jak píšeš, že se ti líbí, jaká jsi (i když si připadáš jiná). Buď v klidu, každý jsme jiný. Také jsem moc rád, že máš kamaráda, na kterého nedáš dopustit. To je velký dar, kterého si važ.

Pokus se nepřemýšlet nad tím, jestli to mají v životě jednodušší kluci nebo holky a přijmi to, že ses jako holka narodila. Uvidíš časem, že to má i spousta výhod a předností – být holkou a posléze ženou. Nikdo tě v životě nemůže nutit, abys měla kamarádky a pohybovala se v ženském světě. Jsou ti bližší kluci, no tak buď v jejich přítomnosti – obohatíte se navzájem.

Teď si ve věku, kdy si kolikrát kluci s holkami nevědí rady, stydí se před nimi, předvádějí se, nebo je zesměšňují – a to jen proto, že jsou sami před nimi nejistí. Uvidíš, že až budeš dospělá, tak v práci, ve sportu a všude jinde bude jedno, jestli jsi žena, nebo muž. Takže se teď kamaraď s těmi kluky, kteří tě berou a ostatní „hoď za hlavu“. Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Je normální, že se nechci líčit?

Je normální, že se nechci líčit?

Je mi 12 let a pořád se neholím, je to normální?

Je mi 12 let a pořád se neholím, je to normální?

Sdílej
 
 

Jak říct holce, že ji miluju?

Ahoj, jak mám říct holce, že ji miluju? Kája

S rovnátky se budu strašně stydět! Co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, na internetu jsem četla, že existujou průhledný rovnátka, ale stojí asi sto tisíc. Strašně nechci ty s drátama, protože se za ně budu stydět. Co mám dělat?

Mám anorexii?

Milý Mourrisone, měřím asi 160 cm a vážím 40 kg. Vím, že bych měla přibrat, ale když se podívám do zrcadla, tak si připadám tlustá, a proto mi nejde jíst. Myslíš, že mám anorexii?

Slepuju si modely. Jsem divný nebo opožděný?

Ahoj Mourrisone, potřeboval bych se s tebou o něčem poradit. Jsem úplně jiný než ostatní kluci. Skoro všechny ve třídě baví fotbal nebo hokej, počítačový hry a taky už i mají holky. Já jsem nejraději doma a slepuju si modely. Myslíš, že jsem nějakej divnej nebo opožděnej? Dík, Jonáš (13 let)

Když se podívám do zrcadla, vidím, jak jsem hnusná!

Ahoj Mourrisone, pokaždý, když se podívám do zrcadla, tak vidím, jak jsem hnusná. Radši jsem si z pokojíčku dala pryč, abych se na sebe nemusela koukat. A neříkej mi, že každej je něčím krásnej. Já nejsem.

Mourrisone, děkuji za radu a podporu, měl jsi pravdu!

Ahoj Mourrisone, možná si vzpomeneš, že už jsem ti psala ohledně toho, že bych chtěla na sosoom a bála jsem se to říct rodičům, protože jsem se bála jejich reakce. Chtěla bych ti moc poděkovat za rady a podporu. Nejdříve jsem se o tomto pobavila s bráchou a pak i s kámoškou, protože to pro mě bylo lehčí, než to říct rodičům (ne, že bych jim nevěřila, ale jak říkám, bála jsem se reakce). No dnes jsem to už rodičům řekla a máš pravdu. Neskutečně se mi ulevilo, protože teď už nic nemusím skrývat, ale pouze si o tom budeme povídat. Rodiče teď se mnou důkladněji rozebírají školu a dokonce i to školné je prý v pohodě! No, i tak si asi příští rok (bude mi 15) seženu brigádu, ať jim pomůžu. :-). Jestli mi neodepíšeš, tak nevadí. Chápu, že jsou tady mnohem důležitější dopisy. Ještě jednou díky, Verča.

Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Ahoj Mourrisone, už několikrát jsem psala do tvé poradny, ale dneska - nezvládám to, přijde mi že, ještě chvíli budu muset strpět žít v jednom domě jako moje matka a zabiju buď sebe, nebo ji. Neříkám to z legrace jako ostatní, já si myslím, že bych byla schopna vraždy a nejen mámy, ale i ostatních členů rodiny. Jde o to, že máma pořád jen nadržuje ostatním sourozencům, a protože jsem nejmladší a mám mezi nimi největší věkový rozdíl, tak mezi ně nezapadám a nemám s nimi naprosto žádné hezké vzpomínky. Pořád mě jen znemožňují a ponižují. Říkají mi, že jsem tlustá, že mě nikdo nemá rád a neustále něco nalhávají rodičům. Např. tátovi namluvili, že mě ve škole šikanují, i když nechodíme do stejné školy, a ani s ním nemluvím, nezná nikoho z mé školy a nejspíš si řekl, jaká legrace to je. Poté mě otec vyslýchal a vyhrožoval mi, ať mu řeknu kdo to je, i když jsem brečela a říkala, že nikdo, řešilo se to i s ředitelkou. Teď mi zase sestra ukradla věci a rozbila je a rodiče s tím nic nedělali, bojím se, že to nevydržím a hodím si někde oprátku, ale ještě víc se bojím, že o půlnoci přijdu do sestřina pokoje a zabiju jí nožem, který si schovávám v pokoji a nejsem schopná ho dát pryč. Je toho hodně, co chci udělat v životě a při každém záchvatu zoufalství a chutě ukončit to, všechno si připomínám, že kvůli těmhle lidem nebudu umírat, že je nenechám vyhrát. Poslední dobou se i často sebepoškozuju, nikdo jsi toho nevšiml, i když je to pár měsíců. Taky se chci zeptat, proč už nemůžu číst tvé odpovědi na trápení ostatních, jako to šlo dřív. Nevím, jestli to zvládnu, a ať už bude tvoje odpověď jakákoliv, doufám, že mi pomůže. Měj se, doufám a zároveň i nedoufám, že sem znovu napíšu. Tvoje anonymní fanynka

Je provaz nebo rozštěp škodlivý?

Ahoj Mourrisone. Je učení se (cviků) provazu a rozštěpu škodlivé pro zdraví?

Můžu na konzervatoř, když propadnu - budu mít pětku na konci devítky?

Mourrisone, mám na tebe otázku. Co když udělám talentovky a budu přijatá na konzervatoř, ale propadnu – budu mít pětku na konci devítky z matiky. Můžu na tu konzervatoř jít?

Nechci na skautský tábor, jsou tam samí kluci, ale já si rozumím s holkami!

Ahoj Mourrisone, máma mě nutí na skautský tábor, ale já tam nechci. Jsou tam samí kluci a já si víc rozumím s holkama. Jak mám mámu přemluvit, abych tam nemusel? Dík, Adam (11 let)