Stydím se jet se staršími kamarádkami na party na chatu. Mám nebo ne?

Ahoj Mourrisone, dvě starší kamarádky ze školy mě pozvaly na párty k nim na chatu do Hustopečí. Je mi sice 14 let, ale i tak bych se chtěl blejsknout před kamarády, že jsem si vyrazil s takovýma staršíma holkama na výlet. Přiznám se ale, že jsem z toho trochu nervózní. Vesměs se stydím před holkama se nějak projevit, ale chodí se na mě dívat, jak hraju fotbal, tak si říkám, že to zkusím. Když jsem to říkal kamarádům, tak se mi smáli, že ty dvě prý dělají ezo a že mě na tý chatě se budou snažit začarovat nebo obětovat na nějaký rituál. Já vím, že si ze mně dělají srandu, ale mě se ty holky líbí, hlavně jedna z nich a nechtěl bych být za lůzra, jestli víš. Sice jsem je venku už slyšel párkrát mluvit o nějakých čakrách nebo o duchách, ale i tak bych s nimi rád jel na tu chatu. Co myslíš, mám s nimi jet? Děkuji. Pepa

Odpověď

Ahoj Pepo,

to je ve tvém věku normální, že máš obavy a stud jet se svými kamarádkami na chatu. Zvláště když se ti jedna z nich líbí, a já předpokládám, že by ses před ní nejraději ukázal v tom nejlepším světle.

Vůbec nevadí, že se tvoje kamarádky zajímají o esoteriku. Jestli o ní nic nevíš, alespoň se něco dozvíš a budeš si na ní moct udělat svůj vlastní názor. To, že ji nepřijmeš za své, ještě neznamená, že se ztrapníš. Každý z nás máme právo na svůj vlastní názor a volbu, co se nám líbí a co ne.

Pokud ti výlet rodiče dovolí, být tebou, tak bych jel. A snažil se chovat co nejpřirozeněji. Buď zkrátka a dobře sám sebou – na nic si nehraj, do ničeho se nenuť a nesnaž se za každou cenu na sebe upozornit. Jen tak, si myslím, můžeš svoji vyvolenou zaujmout. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jak říct mamce, že chci nosit tanga? Všechny kámošky je nosí!

Pořád spím s plyšákem a rodičům to vadí, co mám dělat?

Sdílej

4. dubna 2024

Slepuju si modely. Jsem divný nebo opožděný?

Ahoj Mourrisone, potřeboval bych se s tebou o něčem poradit. Jsem úplně jiný než ostatní kluci. Skoro všechny ve třídě baví fotbal nebo hokej, počítačový hry a taky už i mají holky. Já jsem nejraději doma a slepuju si modely. Myslíš, že jsem nějakej divnej nebo opožděnej? Dík, Jonáš (13 let)

Mourrisone, děkuji za radu a podporu, měl jsi pravdu!

Ahoj Mourrisone, možná si vzpomeneš, že už jsem ti psala ohledně toho, že bych chtěla na sosoom a bála jsem se to říct rodičům, protože jsem se bála jejich reakce. Chtěla bych ti moc poděkovat za rady a podporu. Nejdříve jsem se o tomto pobavila s bráchou a pak i s kámoškou, protože to pro mě bylo lehčí, než to říct rodičům (ne, že bych jim nevěřila, ale jak říkám, bála jsem se reakce). No dnes jsem to už rodičům řekla a máš pravdu. Neskutečně se mi ulevilo, protože teď už nic nemusím skrývat, ale pouze si o tom budeme povídat. Rodiče teď se mnou důkladněji rozebírají školu a dokonce i to školné je prý v pohodě! No, i tak si asi příští rok (bude mi 15) seženu brigádu, ať jim pomůžu. :-). Jestli mi neodepíšeš, tak nevadí. Chápu, že jsou tady mnohem důležitější dopisy. Ještě jednou díky, Verča.

Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Ahoj Mourrisone, už několikrát jsem psala do tvé poradny, ale dneska - nezvládám to, přijde mi že, ještě chvíli budu muset strpět žít v jednom domě jako moje matka a zabiju buď sebe, nebo ji. Neříkám to z legrace jako ostatní, já si myslím, že bych byla schopna vraždy a nejen mámy, ale i ostatních členů rodiny. Jde o to, že máma pořád jen nadržuje ostatním sourozencům, a protože jsem nejmladší a mám mezi nimi největší věkový rozdíl, tak mezi ně nezapadám a nemám s nimi naprosto žádné hezké vzpomínky. Pořád mě jen znemožňují a ponižují. Říkají mi, že jsem tlustá, že mě nikdo nemá rád a neustále něco nalhávají rodičům. Např. tátovi namluvili, že mě ve škole šikanují, i když nechodíme do stejné školy, a ani s ním nemluvím, nezná nikoho z mé školy a nejspíš si řekl, jaká legrace to je. Poté mě otec vyslýchal a vyhrožoval mi, ať mu řeknu kdo to je, i když jsem brečela a říkala, že nikdo, řešilo se to i s ředitelkou. Teď mi zase sestra ukradla věci a rozbila je a rodiče s tím nic nedělali, bojím se, že to nevydržím a hodím si někde oprátku, ale ještě víc se bojím, že o půlnoci přijdu do sestřina pokoje a zabiju jí nožem, který si schovávám v pokoji a nejsem schopná ho dát pryč. Je toho hodně, co chci udělat v životě a při každém záchvatu zoufalství a chutě ukončit to, všechno si připomínám, že kvůli těmhle lidem nebudu umírat, že je nenechám vyhrát. Poslední dobou se i často sebepoškozuju, nikdo jsi toho nevšiml, i když je to pár měsíců. Taky se chci zeptat, proč už nemůžu číst tvé odpovědi na trápení ostatních, jako to šlo dřív. Nevím, jestli to zvládnu, a ať už bude tvoje odpověď jakákoliv, doufám, že mi pomůže. Měj se, doufám a zároveň i nedoufám, že sem znovu napíšu. Tvoje anonymní fanynka

Mourrisonova poradna