Mám problém s bratrem, je dost přecitlivělý...

Ahoj Mourrisone, mám problém s mým bratrem. Je dost přecitlivělý, dnes jsme například hráli tenis na zahradě a já jsem se začala jen tak ze srandy divně smát, aby byla sranda, ale on se toho hrozně chytl, začal ječet, řvát a to nejhorší - mlátit mě tou tenisovou raketou a ono se to nezdá, ale bolí to dost. Sebrala jsem mu tu raketu, ale on dál ječel. Začal do mě strkat, bít mě a pokusil se mě kousnout. Já měla jako vždy strach, tak se snažila bránit, já ho nebila, jen se snažila ho držet dál ode mě. Křičela jsem, protože co jiného mám dělat. Potom přišel dědeček a křičel na nás, že nedokážeme být v klidu a bratr začal na mě nadávat, a co všechno jsem udělala a dědeček to obrátil na mě, že se nemám smát. Já už fakt nevím, co mám dělat, opakuje se to i klidně 2× denně. Bratrovi je 9 a mně 12. Děkuju předem, Mourrisone. Trpící anonymka

Odpověď

Milá trpící anonymko,

moc dobře ti rozumím. Taky si vzpomínám na léta s mou sestrou, kdy jsme se vzájemně provokovali, pošťuchovali, dělali si naschvály, a kdo ví co ještě. Abych ti pravdu řekl, tak ve vašem věku je to docela běžné, ale chápu tě, že ti to není příjemné. Pamatuj, že nemůžeme změnit chování a povahu druhých, jediné co můžeme, je změnit svůj přístup k nim.

Proto, když víš, jak je tvůj bratr vznětlivý a vztahovačný, zkus ho neprovokovat. Samozřejmě ti neradím, aby sis od něho nechala všechno líbit, ale pokud k němu budeš zdrženlivější, uvidíš, že se to projeví i na jeho chování.

Píšeš, že je bratr přecitlivělý. Zkus v tom vidět tu lepší stránku – určitě je víc empatický, vnímavý a pozorný. To jsou vlastnosti, které na něm určitě v pozdějším věku oceníš. Zatím to s ním zkoušej po dobrém a v klidu. Držím ti palce. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Brácha se chce zabít kvůli počítačové hře

Mám divný pocit a vytrácí se ze mě radost

Sdílej

24. dubna 2024

Jsem extrémně zamilovaná a mám divnej pocit u srdce

Ahoj, už skoro rok a půl jsem extrémně zamilovaná do jednoho kluka ze třídy. Pořád na něj myslím a ve škole na něj koukám. A on na mě občas taky:). Když je nemocnej, tak mi píše o úkoly. Ví, že se mi líbí - napsala jsem mu jednou přes WhatsApp zprávu, která přímo vypalovala do očí, že se mi líbí. Říkal, že mu táta kontroluje konverzace na mobilu, ať mu radši nepíšu, když to není nutné. Pořád se mi o něm zdá a mám takovej divnej pocit u srdce. Nevím co s tím. Jak na něj promluvit v realitě? Úplně mě to pomátlo - ve škole se mi zhoršily známky a učitelka vyhrožuje, že mě rozsadí s mojí nejlepší kamarádkou. Ale vždycky, když se na něj kouknu, tak mě zalije silný pocit štěstí a na chvíli zapomenu na všechny svoje problémy. Ve snech si představuju i společnou budoucnost. Fakt nevím co s tím. Táta si ze mě pořád utahuje, protože mu ségra řekla, že se mi ten kluk líbí. Poradíš mi? Terka 13 let

Máme moc náročnou učitelku a jsme z ní ve stresu!

Ahoj Mourrisone, potřebuji poradit ohledně jedné učitelky. U ní je běžné, že nám dává na učení na testy klidně i přes 20 stránek, což mi přijde docela hodně, ale dokážu se na to naučit, tak mi to zas tak nevadí. Jenže nedávno nám zadala za úkol, že se máme do příští hodiny (!) která byla hned druhý den (!) naučit 20 stránek. Když to další den s námi opakovala, tak byla naštvaná, že to neumíme (přitom nám na to dala hrozně málo času). Řekla, že od další hodiny bude zkoušet a že nám občas dá i nějakou neohlášenou písemku. Nespecifikovala, z čeho přesně by nám ty písemky dávala, takže bychom se museli učit, všechno co jsme v poslední době probírali a to je až nějakých 60 stránek. Docela mi to vadí, myslím si, že není chyba v nás, že bychom to neuměli, ale v ní, že toho po nás chce tak strašně moc. Nechci strávit každý den 3 hodiny učením se jejího předmětu a nechci každý den být ve stresu, co kdyby nám dala dnes test. Můžeš mi poradit, co s tím mám dělat? Bohužel jen říct, že si myslím, že toho chce, po nás moc, by nestačilo, ona si stojí za tím, že to prostě musíme umět. Děkuji za odpověď, anonym

Je normální, že se nechci líčit?

Ahoj Morrisone, tohle bude taková holčičí otázka tak snad budeš vědět. Některé holky kolem mě se už líčí, já ale nechci a ještě dlouho, anebo vůbec nebudu. Mám se ráda taková, jaká jsem a nenechám se ovlivňovat podle toho, jak to mají ostatní. Nikdo není dokonalý, ale nevidím důvod, proč to skrývat. Pořád jsem si nezvykla na opalovací krém na obličeji, je mi to opravdu nepříjemné. Jediný důvod, proč se v létě mažu, je, aby mě nespálilo slunce. Nedovedu si představit na sebe každý den patlat make-up (bez urážky pro ostatní holky, je to můj názor). Moje otázka zní, jestli jsem v tomhle výjimečná, nebo to je běžné. (Jak už jsem psala, tak ať je to jakkoli, stejně se líčit nechci). Díky.

Mourrisonova poradna