Připadám si jako backup friend a nevím, komu můžu důvěřovat

Ahoj Mourrisone. Ve škole je spousta holek, od nás ze třídy mají svojí jednu kamarádku a já si přijdu jako backup friend, pokud víš, co to znamená. Na prvním stupni se vždycky moje kamarádství zlepšilo, pak zhoršilo. Ted jsem už dva roky na druhém stupni a někdy mám lepší období s kamarádkama a někdy ne. Pořád se mi to mění, s kým se bavím a s kým ne. Nemám prostě jednu kamarádku, který bych mohla důvěřovat. Všechny holky od nás ze třídy jsou moc super, ale všechny mají svojí jednu kamarádku, a když zrovna chybí, tak se začnou bavit se mnou. Myslíš, že je chyba ve mně? Jsem extrovert. Bavím se normálně s holkama, ale někdy si přijdu, prostě jako kdybych byla pro ně cizí. Moje sestra to měla úplně stejný jako já. Myslíš, že je to dědičný? Děkuji, anonymka (14let)

Odpověď

Milá anonymko,

ani nevíš, jak moc ti rozumím. Celou základní i střední školu jsem toužil mít nejlepšího kamaráda. Zkrátka někoho, komu se můžu kdykoli svěřit, na koho se můžu kdykoli obrátit, kdo tu bude vždy pro mě. A samozřejmě by to bylo oboustranné – i já bych tady byl kdykoli pro něj.

Nikdy se mi to nepodařilo a stejně jako ty, i já jsem hledal vinu v sobě. Nakonec se mi podařilo najít takového přítele až v dospělosti. Tím ti chci říct, že chyba v žádném případě nemusí být v tobě. Jen jsou zatím ve tvém okolí lidé, kteří nejsou tvoje spřízněné duše.

Nemusíš mít strach, že to tak bude napořád. Pomalu se začneš pohybovat v kolektivech, kde budete mít toho hodně společného (ne jako teď - náhodný třídní výběr). Chovej se pokud možno přirozeně, nikomu se nevnucuj a uvidíš, že ta nejlepší kamarádka na tebe čeká. Stejně jako na tvoji sestru (a neboj, dědičné to není). Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Nejlepší kamarádka se mnou nesouhlasí, jak jí to mám vysvětlit?

Jsem na střední, jak se mám skamarádit s holkou ze základky?

Sdílej

28. dubna 2024

Jsem extrémně zamilovaná a mám divnej pocit u srdce

Ahoj, už skoro rok a půl jsem extrémně zamilovaná do jednoho kluka ze třídy. Pořád na něj myslím a ve škole na něj koukám. A on na mě občas taky:). Když je nemocnej, tak mi píše o úkoly. Ví, že se mi líbí - napsala jsem mu jednou přes WhatsApp zprávu, která přímo vypalovala do očí, že se mi líbí. Říkal, že mu táta kontroluje konverzace na mobilu, ať mu radši nepíšu, když to není nutné. Pořád se mi o něm zdá a mám takovej divnej pocit u srdce. Nevím co s tím. Jak na něj promluvit v realitě? Úplně mě to pomátlo - ve škole se mi zhoršily známky a učitelka vyhrožuje, že mě rozsadí s mojí nejlepší kamarádkou. Ale vždycky, když se na něj kouknu, tak mě zalije silný pocit štěstí a na chvíli zapomenu na všechny svoje problémy. Ve snech si představuju i společnou budoucnost. Fakt nevím co s tím. Táta si ze mě pořád utahuje, protože mu ségra řekla, že se mi ten kluk líbí. Poradíš mi? Terka 13 let

Máme moc náročnou učitelku a jsme z ní ve stresu!

Ahoj Mourrisone, potřebuji poradit ohledně jedné učitelky. U ní je běžné, že nám dává na učení na testy klidně i přes 20 stránek, což mi přijde docela hodně, ale dokážu se na to naučit, tak mi to zas tak nevadí. Jenže nedávno nám zadala za úkol, že se máme do příští hodiny (!) která byla hned druhý den (!) naučit 20 stránek. Když to další den s námi opakovala, tak byla naštvaná, že to neumíme (přitom nám na to dala hrozně málo času). Řekla, že od další hodiny bude zkoušet a že nám občas dá i nějakou neohlášenou písemku. Nespecifikovala, z čeho přesně by nám ty písemky dávala, takže bychom se museli učit, všechno co jsme v poslední době probírali a to je až nějakých 60 stránek. Docela mi to vadí, myslím si, že není chyba v nás, že bychom to neuměli, ale v ní, že toho po nás chce tak strašně moc. Nechci strávit každý den 3 hodiny učením se jejího předmětu a nechci každý den být ve stresu, co kdyby nám dala dnes test. Můžeš mi poradit, co s tím mám dělat? Bohužel jen říct, že si myslím, že toho chce, po nás moc, by nestačilo, ona si stojí za tím, že to prostě musíme umět. Děkuji za odpověď, anonym

Je normální, že se nechci líčit?

Ahoj Morrisone, tohle bude taková holčičí otázka tak snad budeš vědět. Některé holky kolem mě se už líčí, já ale nechci a ještě dlouho, anebo vůbec nebudu. Mám se ráda taková, jaká jsem a nenechám se ovlivňovat podle toho, jak to mají ostatní. Nikdo není dokonalý, ale nevidím důvod, proč to skrývat. Pořád jsem si nezvykla na opalovací krém na obličeji, je mi to opravdu nepříjemné. Jediný důvod, proč se v létě mažu, je, aby mě nespálilo slunce. Nedovedu si představit na sebe každý den patlat make-up (bez urážky pro ostatní holky, je to můj názor). Moje otázka zní, jestli jsem v tomhle výjimečná, nebo to je běžné. (Jak už jsem psala, tak ať je to jakkoli, stejně se líčit nechci). Díky.

Nemyslím na nic jiného, jen na něj, mám jít k psychologovi?

Ahoj, Morrisone, je mi 15 let a už jsem zamilovaná. Kluk, který se mi líbí, chodí se mnou do třídy, já nemyslím na nic jiného, poslední dobou si připadám, že jsem posedlá, myslíš, že bych měla vyhledat odbornou pomoc a jít třeba k psychologovi, nemyslím ani na učení ani na nic, ani na kamarády jenom na něj, kamarádky mně v tom podporují, ale já nevím, je to zvláštní, poradíš mi prosím s pozdravem.

Mourrisonova poradna