Mám starost o mojí kámošku

Zdravím, nepíšu sice můj problém, ale mám tak trochu starost o mojí kámošku (na začátek upozorňuji, že na SŠ jdeme až příští rok). Kamarádce moc učení nejde, ne v tom smyslu, že by na to kašlala, ale moc jí to zkrátka nejde, já se třeba na učivo ani nekouknu a dostanu plný počet bodů, zatímco ona se učí třeba 3 hodiny a stejně dostane za tři. Holka je to trpělivá, ale v tomhle ji osud moc nepřeje. Asi to už tak mají v rodině, všichni z její rodiny jsou vyučení (např. zedník, švadlena atd.). Její rodiče jí právě proto doporučují učební obor. Kámoška má ale za to opravdu velký talent na sport. Je v něm opravdu dobrá a baví ji, někdy mu dává i přednost před školou. (I v tomhle se lišíme, protože mě škola baví a upřednostňuji ji.) Proto si vybrala obor sportovní masér, protože chtěla dělat něco se sportem. Já ji v tom podporuji, i když si nemyslím, že jsou učební obory tak dobré (Moji rodiče jsou vysokoškoláci a budu se hlásit na gymnázium, myslíš, že záleží i na tom co studovali její rodiče?). No a já mám právě obavy z toho, že mi přijde, že sportovní masér má blíže k lékařství než ke sportu a taky se při tomto oboru přeci jenom sportu moc věnovat nebude. Taky řekla, že jí baví tvořit a pracovat se dřevem, tak bych jí doporučila třeba tesařinu, designérku v reklamě, anebo třeba s tím sportem jezdec a chovatel koní. Navíc lékařství nebo biologie člověka atd. ji vůbec nebaví. Nevím, co všechno za obory tam ještě je, ale bojím se, aby třeba hned ze začátku nezjistila, že ji to nebaví a nelitovala toho. Nechci jí do toho kecat, ale bojím se, aby nebyla v životě smutná a nedělala práci, co ji nebaví.  :-(  Promiň za dlouhý dopis, anonymka.

Odpověď

Milá anonymko,

z tvého dopisu je zřejmé, jak moc ti na tvé kamarádce záleží. Docela by mě zajímalo, jestli i ona si dělá se svým budoucím studiem a povoláním takovou hlavu jako ty. Někdy se nám občas stává, že přebíráme odpovědnost za druhé (a oni to přitom vnímají a cítí jinak).

Máš pravdu, že ve většině případů si rodiče - vysokoškoláci přejí, aby i jejich děti studovaly (nejlépe vysokou školu). Naproti tomu rodiče, kteří se našli v řemeslu, by byli rádi, kdyby v něm pokračovaly i jejich děti.

Ze všeho nejdůležitější je, co chce, a nechce tvoje kamarádka. A jediné, co můžeš pro ni udělat, je, že ji budeš v jejím rozhodnutí podporovat, popřípadě jí můžeš i pomoct. Píšeš, že tobě jde, na rozdíl od ní, učení zlehka. Tak jí můžeš nabídnout pomoc a připravit ji na vysněnou školu. Bude to od tebe moc hezké. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Připadám si jako backup friend a nevím, komu můžu důvěřovat

Připadám si jako backup friend a nevím, komu můžu důvěřovat

Nutí mě na biologickou olympiády, takže jsem ve stresu!

Nutí mě na biologickou olympiády, takže jsem ve stresu!

Sdílej
 
 

Je normální, že jsem raději sama než s rodiči?

Ahoj Mourrisone, mám moc ráda svoje rodiče a vím, že to se mnou myslí dobře. Jenže poslední dobou jsem se přistihla, že jsem raději sama doma, zkrátka, když oni jsou v práci nebo někde venku. Začínám mít výčitky. Myslíš, že to je normální, že s nima nechci být, i když je mám ráda? Lucka

Jak se stát politikem? Mám šanci být ministrem?

Ahoj Mourrisone, hrozně mě baví sledovat politiku, poslouchám třeba i záznamy z jednání z poslanecké sněmovny. Určitě bych chtěl jednou být alespoň ministrem. Chtěl bych soustu věcí v naší zemi změnit. Myslíš, že mám šanci?

Máma s tátou zase nemají peníze, takže nemůžu na lyžák!

Ahoj Mourri, zase ti píšu jako loni, protože zase je to stejný. Máma s tátou zase nemaj peníze, takže zase nemůžu jet na lyžák. Já se snad nikdy nenaučím lyžovat.

Udělala jsem hroznou věc, jak se mám přiznat?

Ahoj Mourrisone, udělala jsem hroznou věc. Ukradla jsem spolužačce stokorunu. Ona to řekla učitelce a ona to teď vyšetřuje. Strašně bych to chtěla vrátit, ale nevím jak. Prosím, stokrát prosím, poraď mi.

Kamarádi se mě štítí, protože jsme měli doma štěnice

Ahoj Mourrisone, je mi to hrozně blbý ti psát, ale u nás doma se objevily štěnice, dostaly se k nám od sousedů přes stoupačky. Sousedi mají hrozný bordel za dveřma a tak se nedivím, že je tam měli. Jenže to zjistili kamarádi a teď se mnou nechtěj kamarádit.

Táta nechce topit, šetří, ale nám je zima! Má to řešení?

Ahoj Mourri, chtěl bych se ti s něčím postěžovat. Bydlíme s bráchou a s našima v malé vesnici v domku po babičce. Je to tady hezký, ale jenom v létě. V zimě táta nechce moc topit, že prej je to strašně drahý a nám je s bráchou pořád zima. Ani se netěším domů ze školy, protože tam je pořád zima. Máš na to nějaký řešení? Dík, Ivan

Musím pořád hlídat mladší bráchy

Ahoj Mourrisone, už mě to fakt nebaví, máma mi pořád říká, abych hlídal bráchy. Jednomu jsou dva a druhýmu tři. Někdy mi za to máma něco koupí nebo dá peníze, takže to je dobrý, ale jinak mě to štve.

Pořád spím, co se to se mnou děje?

Ahoj Mourris, nevím, co se se mnou děje, ale přijdu ze školy a jdu spát, sotva si udělám úkoly a znovu se mi chce spát. Táta říká, že jsem línej, ale mě se chce fakt furt spát. Co mám dělat?

To mám celý život vydělávat na bydlení?

Ahoj Mourrisone, docela dost se dívám na zprávy a jsem z toho všeho v depkách. Slyším, jak nebudeme mít důchody, že si nemůžeme nikdy ušetřit na vlastní byt, jenom když si vezmeme hypotéku na celý život a že bude jídlo pořád dražší. Když o tom tak přemýšlím, tak to přeci není život, jenom vydělávat na byt a nic jiného. Co si o tom myslíš?

Máma s tátou se na mě nikdy nepřišli podívat na zápas...

Ahoj Mourrisone, mně to sice nevadí, ale představ si to, že máma s tátou se na mě nikdy nepřišli podívat na zápas. Hraju fotbal už dva roky a zatím za mnou chodí jenom děda.