Kdy se mám začít učit na přijímací zkoušky?

Milý Mourrisone, vím, že na tuhle otázku nejspíše není jednoznačná odpověď, každopádně: v příštím školním roce budu psát přijímací zkoušky a já nevím, jak moc se učit. Někteří říkají, že se učili týden před - což je podle mého názoru opravdu málo, a jiní říkají, že se např. učili už od osmičky. Budu se učit kdykoliv, nechci to podcenit, protože vím, že na to mám a učit se mi nevadí. Nevím ale, kdy začít, a jak často se učit, abych to nepodcenila, anebo se neučila až moc, to by mi asi taky moc nepomohlo. Prosím poraď, alespoň přibližně. Díky moc.

Odpověď

Milá anonymko,

z tvého dopisu je zřejmé, že ti na přijímacích zkouškách opravdu záleží a nechceš jejich přípravu podcenit. Je moc dobře, že o nich už přemýšlíš a nechceš je nechávat na poslední chvíli.

Máš pravdu, že učit se jen týden před zkouškami, anebo od teď každý den je nesmysl. Být tebou, zaměřil bych se teď v osmé třídě hlavně na předměty, ve kterých máš třeba nějaké problémy, mezery v učivu, anebo ti je v nich něco nejasné. To se snaž dohnat.

Přes prázdniny si můžeš dát odpočinek, no a potom od září si třeba stanovit jeden nebo dva dny v týdnu, kdy se budeš věnovat přípravě. Samozřejmě záleží, jak jsi na tom v každém předmětu.

Pokud nemáš problémy, opravdu stačí tomu věnovat jeden, dva dny v týdnu. A učivo zintenzivnit tak měsíc před přijímacími zkouškami. Jestli máš ale velké mezery v učivu, chce se to učit častěji a systematicky. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jak se lépe naučit matematiku, abych se dostala na vysněnou školu?

Je gymnázium opravdu tak těžké?

Sdílej

16. května 2024

Jsem extrémně zamilovaná a mám divnej pocit u srdce

Ahoj, už skoro rok a půl jsem extrémně zamilovaná do jednoho kluka ze třídy. Pořád na něj myslím a ve škole na něj koukám. A on na mě občas taky:). Když je nemocnej, tak mi píše o úkoly. Ví, že se mi líbí - napsala jsem mu jednou přes WhatsApp zprávu, která přímo vypalovala do očí, že se mi líbí. Říkal, že mu táta kontroluje konverzace na mobilu, ať mu radši nepíšu, když to není nutné. Pořád se mi o něm zdá a mám takovej divnej pocit u srdce. Nevím co s tím. Jak na něj promluvit v realitě? Úplně mě to pomátlo - ve škole se mi zhoršily známky a učitelka vyhrožuje, že mě rozsadí s mojí nejlepší kamarádkou. Ale vždycky, když se na něj kouknu, tak mě zalije silný pocit štěstí a na chvíli zapomenu na všechny svoje problémy. Ve snech si představuju i společnou budoucnost. Fakt nevím co s tím. Táta si ze mě pořád utahuje, protože mu ségra řekla, že se mi ten kluk líbí. Poradíš mi? Terka 13 let

Máme moc náročnou učitelku a jsme z ní ve stresu!

Ahoj Mourrisone, potřebuji poradit ohledně jedné učitelky. U ní je běžné, že nám dává na učení na testy klidně i přes 20 stránek, což mi přijde docela hodně, ale dokážu se na to naučit, tak mi to zas tak nevadí. Jenže nedávno nám zadala za úkol, že se máme do příští hodiny (!) která byla hned druhý den (!) naučit 20 stránek. Když to další den s námi opakovala, tak byla naštvaná, že to neumíme (přitom nám na to dala hrozně málo času). Řekla, že od další hodiny bude zkoušet a že nám občas dá i nějakou neohlášenou písemku. Nespecifikovala, z čeho přesně by nám ty písemky dávala, takže bychom se museli učit, všechno co jsme v poslední době probírali a to je až nějakých 60 stránek. Docela mi to vadí, myslím si, že není chyba v nás, že bychom to neuměli, ale v ní, že toho po nás chce tak strašně moc. Nechci strávit každý den 3 hodiny učením se jejího předmětu a nechci každý den být ve stresu, co kdyby nám dala dnes test. Můžeš mi poradit, co s tím mám dělat? Bohužel jen říct, že si myslím, že toho chce, po nás moc, by nestačilo, ona si stojí za tím, že to prostě musíme umět. Děkuji za odpověď, anonym

Je normální, že se nechci líčit?

Ahoj Morrisone, tohle bude taková holčičí otázka tak snad budeš vědět. Některé holky kolem mě se už líčí, já ale nechci a ještě dlouho, anebo vůbec nebudu. Mám se ráda taková, jaká jsem a nenechám se ovlivňovat podle toho, jak to mají ostatní. Nikdo není dokonalý, ale nevidím důvod, proč to skrývat. Pořád jsem si nezvykla na opalovací krém na obličeji, je mi to opravdu nepříjemné. Jediný důvod, proč se v létě mažu, je, aby mě nespálilo slunce. Nedovedu si představit na sebe každý den patlat make-up (bez urážky pro ostatní holky, je to můj názor). Moje otázka zní, jestli jsem v tomhle výjimečná, nebo to je běžné. (Jak už jsem psala, tak ať je to jakkoli, stejně se líčit nechci). Díky.

Mourrisonova poradna