Je mi 14 a pořád mám v noci strach, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe s mým problémem. V noci mám strach, a to i z naprosto neškodných věcí jako je obrys židle ve tmě. Když jsem sama večer v koupelně, tak si představuji, kdo by mohl stát za dveřmi, i když vím, že je to nesmysl a máme hodně dobře zabezpečený dům. V noci, když usínám, tak mám strach se otočit čelem ke zdi, protože moje fantazie si začne vymýšlet, co je za mými zády a taky mám strach, že mě někdo sleduje, myslím, že se to přímo nějak jmenuje. I když vím, že můžu být naprosto v klidu. Přes den se ale ráda někdy kouknu na strašidelný příběh či film. Navíc je mi už 14! Cítím se celkem trapně, že se v tolika letech ještě pořád cítím ve tmě špatně. Prosím, poraď mi, jak se tohoto strachu můžu zbavit. Tuším, že mi asi poradíš se na ty filmy a příběhy nedívat, ale... jak si pomoct, aby mě to přes den nelákalo? A je normální, že se ještě v tolika letech bojím? Díky moc, Vera.

Odpověď

Ahoj Vero,

děkuji ti za upřímnost, se kterou ses na mě obrátila. Můžu tě upozornit, že určitě nejsi jediná ve svém věku, kdo se občas v noci bojí (a tím myslím i kluky). Zvláště pokud máš bujnou fantazii. I my dospělí máme někdy ve tmě strach, zvláště když si představíme, že za rohem stojí někdo, kdo by nám chtěl ublížit. Anebo se sami nacházíme v neznámém prostředí - je to normální obrana organismu.

Máš pravdu, že jako první ti poradím se nedívat na horory nebo strašidelné filmy. Obzvlášť ne večer nebo v podvečer. Místo toho bys mohla před spaním číst nebo poslouchat něco romantického, uklidňujícího. Tvůj mozek tak alespoň nebude v noci zpracovávat děsivé vzpomínky, které jsi viděla nebo zažila během dne.

Když usínáš, přemýšlej o něčem pěkném (třeba co jsi v ten den viděla a zažila), anebo se v mysli procházej po známých  - tobě milých místech. Zkrátka odváděj svoji pozornost od strachu. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Bojím se rakoviny, co mám dělat..?

Bojím se rakoviny, co mám dělat..?

Mám divný pocit a vytrácí se ze mě radost

Mám divný pocit a vytrácí se ze mě radost

Sdílej

Líbí se mi. Mám mu napsat, nebo to říct osobně?

Dobrý den, chtěla bych se zeptat - jak říct klukovi, že se mi líbí? Bydlíme celkem daleko, někdy se vídáme, v létě třeba jezdíme do campu a na podzim na chatu, ale stejně drtivou část roku trávíme jinde. Píšeme si, řekla bych dost často, téměř denně a to i více než hodinu. Mám pocit, že se mu možná také líbím, chová se ke mně opravdu hezky, jenže nemám srovnání, jelikož vím, jen jak se chová k ségře. Ale píše mi omluvné zprávy, pamatuje si maličkosti, máme stejný smysl pro humor, píše první (i já, ale chápete...), takže - šance tam určitě je. Chci mu to říct, jelikož se mi líbí už dost dlouho a cítím se špatně to neříct. Ale nevím kdy a jak, bojím se. Bojím se reakce, navíc o tom neví ani rodiče. Poradíte mi prosím, jak mu to říci? A asi bude lepší počkat, až se uvidíme naživo, že? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Jak najít kompromis mezi tím, co chci a tím, co se ode mě očekává?

Ahoj, potřebovala bych poradit. Ve škole se snažím učit co nejlépe, chodím na gymnázium a dávám do toho hodně energie. I když se učím, často mám nakonec horší známku, než bych chtěla. Připadá mi, že bych mohla dokázat víc, protože když jsem byla mladší, měla jsem samé jedničky. Teď mám na vysvědčení občas dvojky, a beru to moc špatně. Občas mám pocit, že si nezasloužím všechno, co v životě mám, i když mám ráda sebe i své okolí a jsem na sebe pyšná. Mám velké plány do budoucna, ale škola mě někdy zpomaluje v mých cílech. Třeba bych raději vstávala o pár hodin později a šla spát později, protože jsem spíš noční sova. Kvůli tomu spím málo, ale nejde to jinak. Kamarádi si z toho dělají srandu, a i když vím, že to nemyslí vážně a nevadí mi to, někdy mě to přiměje nad tím přemýšlet. Jen od sebe očekávám hodně a budu očekávat ještě víc, protože vím, že jsem skvělá… ale mám pocit, že na sebe někdy tlačím až moc a nejsem si jistá, jestli je to správné. Nechci, aby mě škola brzdila v mých snech, ale zároveň vím, že je důležitá. Jak najít rovnováhu mezi tím, co chci, a tím, co se ode mě očekává? Jak si nastavit zdravější přístup k učení a výkonu, abych si tolik nevyčítala, když se mi něco nepovede tak, jak bych chtěla? A hlavně – jak dosáhnout lepších známek bez toho, abych se přetěžovala? Budu ráda za jakoukoli radu. Děkuji! Anonymka, 13 let, 8. třída.

Táta mě nutí chodit do skauta, ale mě to nebaví

Ahoj Mourrisone, už od září musím chodit do skauta a vůbec mě to tam nebaví. Táta říká, že každej musí mít rád přírodu a umět se v ní nějak pohybovat. Mně se tam ale nelíbí.

Chtěla bych mít děti už v osmnácti, jsem blbá?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se s tebou o něčem poradit. Když jsem řekla mamce nebo kamarádkám, že už bych chtěla mít děti v osmnácti, tak mi řekly, že jsem blbá. Že to je moc brzo. Máma řekla, že bych měla studovat a holky, že nebudu moct chodit ven s kamarádama a tak. Ale mně to nevadí, já bych je opravdu chtěla mít takhle brzo. Co si o tom myslíš ty?

Bojím se smrti. Je to normální?

Ahoj Mourri, dneska se mi zdálo, že jsem umřela a strašně mě to vylekalo. Myslíš si, že je to normální, že se bojím umřít? Lucka

Od kolika let můžu mít účet v bance a spořit si peníze?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych mít svoje konto někde v bance a spořit si tam peníze. V kolika letech si ho můžu založit? Dík, Andy

Trochu choulostivý dotaz, ale potřebuju poradit...

Mourrisone, mám takový tajný dotaz. Trpím hodně plynatostí a je mi to nepříjemný. Co s tím mám dělat?

Proč mám na všechno jiný názor než táta? Dříve jsme si tak rozuměli...

Mourrisone, proč mám na všechno s tátou jiný názor. Dříve jsme si tak rozuměli a teď vůbec. Luky (13 let)

Jsem závislý na mobilu? Když jsem naštvaný nebo nervózní, hraju!

Ahoj Mourrisone, myslíš si, že jsem závislej na mobilu? Protože vždycky, když jsem naštvanej nebo nervózní, tak si vezmu mobil a hraju hry.

Rodiče se rozvedli a sestra se s tím nemůže vyrovnat. Mám o ni strach

Ahoj poradno. Mám trochu zamotaný dotaz. Moji rodiče se před pár lety rozvedly, ale bylo to docela komplikované. Asi to tu nebudu všechno vypisovat, každopádně mám o rok mladší sestru, se kterou jsme si celkem blízké, ale myslím, že ty problémy okolo rodiny nebere moc dobře, mám o ni trochu strach, je taková zvláštní. Je hodně tichá, občas má hodně vztek kvůli maličkostem a někdy je to i vážnější, ale to spíš dříve, teď ani ne. I rodiče si toho všimli. Za psychologem nechce, i když tam už párkrát byla. Možná je to třeba puberta, ale mně se to nějak nechce líbit. S mamkou jsem o tom mluvila, a napadlo nás, že bych k psychologovi chodila já, a zeptala se na ní, něco o ní řekla, třeba jak jí nějak pomoct nebo co vlastně dělat, ale nevím, jestli je to dobrý nápad, protože kdyby to třeba zjistila, tak nevím, jak by na to reagovala. Ani nevím, na co se přesně ptát, asi na tvůj názor ke všemu ve zprávě. Předem díky, tahle poradna je super stejně jako ty. P.S.: Jaký vliv mají na psychiku horory? Protože se na ně sestra docela často dívá a nevím, jestli to má nějaký vliv. U ostatních dotazů mi nejdou otevřít odpovědi, tak nevím, jestli je to mým mobilem nebo někde u vás, každopádně pokud je problém u mě, tak se omlouvám. Anonymka, 14 let.