O nic se nezajímám, a tak nic nevím...

Ahoj, potřebovala bych asi poradit. Teď půjdu do osmé třídy na základce, a ještě vůbec nevím, kam pak jít na střední a hodně lidí v mém okolí už dávno ví. Nevím popravdě, kam jít, protože se o moc věcí nezajímám. Nevím, co bych chtěla dělat za povolání v budoucnu, nevím prostě nic... No, jen mě napadlo, že bych ráda napsala knihu nebo tak a stala se spisovatelkou. Protože docela dobře píšu slohovky, ale zase je rozdíl napsat slohovku a celou knihu. A taky mě baví kreslení, ale to my moc nejde, takže vážně nevím, kam mám jít. Taky by mě bavilo herectví, ale myslím, že to bych vážně nezvládla. Největší šance je asi to spisovatelství. Moc chytrá nejsem, takže gymnázium asi ne. No prostě nevím, nemáš nějaký tip? Dík, holka 13

Odpověď

Ahoj holko,

děkuji ti za zajímavý dopis. Myslím, že se s ním ztotožní kdejaká holka a kluk. Hodně jich ve tvém věku nemá nějaký vyhraněný zájem nebo koníček, který by je inspiroval k výběru budoucího povolání. Je pravda, že v takových případech je nejlepší gymnázium, které výběr povolání alespoň na čtyři roky oddálí.

Píšeš, že nejsi moc chytrá. Zajímalo by mě, podle čeho soudíš. Protože známky ve škole kolikrát nevypovídají nic o inteligenci. Třeba ti jen nemusí vyhovovat způsob výuky na klasické základní škole a alternativní gymnázium bys zvládla.

Podle toho, cos mi napsala, si myslím, že by ti ale mohla vyhovovat i střední škola humanitního směru – třeba knihovnická nebo pedagogická. Tam bys mohla uplatnit svůj zájem o psaní a kresbu. Hodně se také zkus zamýšlet nad tím, u kterých činnostech se cítíš šťastná. To by ti mohlo napovědět, kudy se v budoucnu vydat. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jak si vybrat školu, když mě baví víc věcí?

Jak se stát kriminalistou?

Sdílej

24. června 2024

Představuji si dopředu, jak to dopadne, a pak jsem zklamaná

Ahoj Mourrisone, mam takový problém, že když se děje nějaká situace, neustále si představuji, jak se bude dít. Ať už negativně, či pozitivně. Každý den, snad i celý den, si představuji různé situace, které se v životě dějí. A často to je jinak a jsem potom zklamaná a naštvaná. Co s tím mám dělat? Už jsem z toho otrávená, nedokážu se na nic pořádně soustředit. Moc díky a omlouvám se za anonym.

Maminka mě zbije, když nesním svačinu

Ahoj Mourrisone, doma i ve škole to mám těžký, vždy když nesním svačinu, tak mě mamka hned zbije a pak mi je na zvracení a dělají se mi všude modřiny. Ve škole už je to lepší, dřív se mi smáli, co nosím za oblečení nebo za samé jedničky, ale od první třídy chodím na atletiku a hraju ještě florbal, takže se mi smějí, že dělám tyhle sporty, že je lepší jít ven s kamarády než běhat na tréninku.

Na jakou výšku mám jít z gymplu?

Ahoj Mourri, Potřebovala bych moc poradit. Jsem v období, kdy se mám už začít rozhodovat čím chci být, jsem zrovna ve čtvrťáku na šestiletém gymplu. Od začátku mě to táhlo k pedagogice, ale původně jsem myslela, že budu učit tanec, ale nakonec jsem si to nechala jenom jako koníček a rozhodla jsem se, že bych chtěla učit češtinu, angličtinu a hudebku. Není to moc? Mě tyto předměty hrozně moc baví a umím je na výbornou, dokonce se přihlašuji i do různých školních soutěží. Otázka zní, na jakou vysokou školu mám jít, abych pak mohla učit tyto všechny předměty, nebo si budu muset vybrat jen jeden/ dva? Já netuším, jak to funguje, jak se mám přihlásit do nějakého studijního programu na výšce. Mohl bys mi prosím poradit? Byla bych ti moc moc moc moc vděčná. Veru

Proč chtějí být všichni COOL a drsní?

Ahoj Mourrisone, proč plno lidem přijde cool být drsný, s nikým se nebavit (v některých případech s takovou tou drsnou partou nebo jak to popsat), nosit oblečení třeba s lebkama atd...? Já jsem třeba k ostatním kamarádská, optimistická, nesnažím se být cool ale sama sebou a nikoho neponižuju. A má to plno výhod, například v tom, že si na nic nehraju a jsem sama sebou, jsem oblíbená, hodně často se mě někdo ptá, jestli s ním/s ní nebudu kamarádit, a když s někým kamarádím, tak to je pravé kamarádství a nemám kamarády jen proto, abychom byli cool pro ostatní. Tak proč takových lidí není víc? (jasně že nějací takoví lidé jsou, ale přijde mi to pořád čím dál víc vzácnější) Je to v nějakých psychických problémech daného člověka (skupiny) nebo je tak už společnost nastavená? Díky anonymka, 13 let

Mourrisonova poradna