O nic se nezajímám, a tak nic nevím...

Ahoj, potřebovala bych asi poradit. Teď půjdu do osmé třídy na základce, a ještě vůbec nevím, kam pak jít na střední a hodně lidí v mém okolí už dávno ví. Nevím popravdě, kam jít, protože se o moc věcí nezajímám. Nevím, co bych chtěla dělat za povolání v budoucnu, nevím prostě nic... No, jen mě napadlo, že bych ráda napsala knihu nebo tak a stala se spisovatelkou. Protože docela dobře píšu slohovky, ale zase je rozdíl napsat slohovku a celou knihu. A taky mě baví kreslení, ale to my moc nejde, takže vážně nevím, kam mám jít. Taky by mě bavilo herectví, ale myslím, že to bych vážně nezvládla. Největší šance je asi to spisovatelství. Moc chytrá nejsem, takže gymnázium asi ne. No prostě nevím, nemáš nějaký tip? Dík, holka 13

Odpověď

Ahoj holko,

děkuji ti za zajímavý dopis. Myslím, že se s ním ztotožní kdejaká holka a kluk. Hodně jich ve tvém věku nemá nějaký vyhraněný zájem nebo koníček, který by je inspiroval k výběru budoucího povolání. Je pravda, že v takových případech je nejlepší gymnázium, které výběr povolání alespoň na čtyři roky oddálí.

Píšeš, že nejsi moc chytrá. Zajímalo by mě, podle čeho soudíš. Protože známky ve škole kolikrát nevypovídají nic o inteligenci. Třeba ti jen nemusí vyhovovat způsob výuky na klasické základní škole a alternativní gymnázium bys zvládla.

Podle toho, cos mi napsala, si myslím, že by ti ale mohla vyhovovat i střední škola humanitního směru – třeba knihovnická nebo pedagogická. Tam bys mohla uplatnit svůj zájem o psaní a kresbu. Hodně se také zkus zamýšlet nad tím, u kterých činnostech se cítíš šťastná. To by ti mohlo napovědět, kudy se v budoucnu vydat. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jak si vybrat školu, když mě baví víc věcí?

Jak se stát kriminalistou?

Sdílej

24. června 2024

Jsem extrémně zamilovaná a mám divnej pocit u srdce

Ahoj, už skoro rok a půl jsem extrémně zamilovaná do jednoho kluka ze třídy. Pořád na něj myslím a ve škole na něj koukám. A on na mě občas taky:). Když je nemocnej, tak mi píše o úkoly. Ví, že se mi líbí - napsala jsem mu jednou přes WhatsApp zprávu, která přímo vypalovala do očí, že se mi líbí. Říkal, že mu táta kontroluje konverzace na mobilu, ať mu radši nepíšu, když to není nutné. Pořád se mi o něm zdá a mám takovej divnej pocit u srdce. Nevím co s tím. Jak na něj promluvit v realitě? Úplně mě to pomátlo - ve škole se mi zhoršily známky a učitelka vyhrožuje, že mě rozsadí s mojí nejlepší kamarádkou. Ale vždycky, když se na něj kouknu, tak mě zalije silný pocit štěstí a na chvíli zapomenu na všechny svoje problémy. Ve snech si představuju i společnou budoucnost. Fakt nevím co s tím. Táta si ze mě pořád utahuje, protože mu ségra řekla, že se mi ten kluk líbí. Poradíš mi? Terka 13 let

Máme moc náročnou učitelku a jsme z ní ve stresu!

Ahoj Mourrisone, potřebuji poradit ohledně jedné učitelky. U ní je běžné, že nám dává na učení na testy klidně i přes 20 stránek, což mi přijde docela hodně, ale dokážu se na to naučit, tak mi to zas tak nevadí. Jenže nedávno nám zadala za úkol, že se máme do příští hodiny (!) která byla hned druhý den (!) naučit 20 stránek. Když to další den s námi opakovala, tak byla naštvaná, že to neumíme (přitom nám na to dala hrozně málo času). Řekla, že od další hodiny bude zkoušet a že nám občas dá i nějakou neohlášenou písemku. Nespecifikovala, z čeho přesně by nám ty písemky dávala, takže bychom se museli učit, všechno co jsme v poslední době probírali a to je až nějakých 60 stránek. Docela mi to vadí, myslím si, že není chyba v nás, že bychom to neuměli, ale v ní, že toho po nás chce tak strašně moc. Nechci strávit každý den 3 hodiny učením se jejího předmětu a nechci každý den být ve stresu, co kdyby nám dala dnes test. Můžeš mi poradit, co s tím mám dělat? Bohužel jen říct, že si myslím, že toho chce, po nás moc, by nestačilo, ona si stojí za tím, že to prostě musíme umět. Děkuji za odpověď, anonym

Je normální, že se nechci líčit?

Ahoj Morrisone, tohle bude taková holčičí otázka tak snad budeš vědět. Některé holky kolem mě se už líčí, já ale nechci a ještě dlouho, anebo vůbec nebudu. Mám se ráda taková, jaká jsem a nenechám se ovlivňovat podle toho, jak to mají ostatní. Nikdo není dokonalý, ale nevidím důvod, proč to skrývat. Pořád jsem si nezvykla na opalovací krém na obličeji, je mi to opravdu nepříjemné. Jediný důvod, proč se v létě mažu, je, aby mě nespálilo slunce. Nedovedu si představit na sebe každý den patlat make-up (bez urážky pro ostatní holky, je to můj názor). Moje otázka zní, jestli jsem v tomhle výjimečná, nebo to je běžné. (Jak už jsem psala, tak ať je to jakkoli, stejně se líčit nechci). Díky.

Mourrisonova poradna