Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Ahoj Mourrisone, už několikrát jsem psala do tvé poradny, ale dneska - nezvládám to, přijde mi že, ještě chvíli budu muset strpět žít v jednom domě jako moje matka a zabiju buď sebe, nebo ji. Neříkám to z legrace jako ostatní, já si myslím, že bych byla schopna vraždy a nejen mámy, ale i ostatních členů rodiny. Jde o to, že máma pořád jen nadržuje ostatním sourozencům, a protože jsem nejmladší a mám mezi nimi největší věkový rozdíl, tak mezi ně nezapadám a nemám s nimi naprosto žádné hezké vzpomínky. Pořád mě jen znemožňují a ponižují. Říkají mi, že jsem tlustá, že mě nikdo nemá rád a neustále něco nalhávají rodičům. Např. tátovi namluvili, že mě ve škole šikanují, i když nechodíme do stejné školy, a ani s ním nemluvím, nezná nikoho z mé školy a nejspíš si řekl, jaká legrace to je. Poté mě otec vyslýchal a vyhrožoval mi, ať mu řeknu kdo to je, i když jsem brečela a říkala, že nikdo, řešilo se to i s ředitelkou. Teď mi zase sestra ukradla věci a rozbila je a rodiče s tím nic nedělali, bojím se, že to nevydržím a hodím si někde oprátku, ale ještě víc se bojím, že o půlnoci přijdu do sestřina pokoje a zabiju jí nožem, který si schovávám v pokoji a nejsem schopná ho dát pryč. Je toho hodně, co chci udělat v životě a při každém záchvatu zoufalství a chutě ukončit to, všechno si připomínám, že kvůli těmhle lidem nebudu umírat, že je nenechám vyhrát. Poslední dobou se i často sebepoškozuju, nikdo jsi toho nevšiml, i když je to pár měsíců. Taky se chci zeptat, proč už nemůžu číst tvé odpovědi na trápení ostatních, jako to šlo dřív. Nevím, jestli to zvládnu, a ať už bude tvoje odpověď jakákoliv, doufám, že mi pomůže. Měj se, doufám a zároveň i nedoufám, že sem znovu napíšu. Tvoje anonymní fanynka

Odpověď

Milá anonymní fanynko,

moc ti děkuji za dopis, ze kterého cítím tvoje velké zoufalství. Je mi moc líto, jak se doma cítíš a že v rodině nevnímáš jakoukoli pozornost, lásku a pochopení. Docela by mě zajímalo, jestli sis zkoušela s rodiči (anebo i se staršími sourozenci) v klidu promluvit a popsat jim, jak ti s nimi doma je. Možná si myslí, že jsou vtipní, když tě ponižují nebo znemožňují.

Podle toho co píšeš, mám dojem, že tví sourozenci mají problém sami se sebou, protože jinak by se k tobě takto nechovali. Pamatuj, že šťastný člověk neubližuje, nad nikým se nepovyšuje a před nikým se neponižuje. Naopak - rozdává kolem sebe pozitivní energii.

Linka bezpečí: Číslo a chat, které pomůžou

Píšeš, že se sebepoškozuješ a bojíš se, že bys mohla ublížit druhým. To je vážná věc, se kterou by ses měla co nejdříve svěřit odborníkovi. Zavolej na Linku bezpečí - 116 111 - kde si s tebou terapeut promluví (můžeš si s ním i chatovat) a doporučí ti podle místa bydliště odbornou pomoc.

Každému z nás se občas v životě stane, že toho je na nás moc. A říct si o pomoc je naprosto v pořádku. Prozatím si můžeš vzít tužku a papír a napsat si, co všechno je na tobě krásné a báječné a každý den si papír přečíst (a neříkej, že nic - takový člověk neexistuje). Držím ti palce a napiš mi, jak jsi dopadla. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Umřel mi tatínek a já nechci žít... Pomoc!

Umřel mi tatínek a já nechci žít... Pomoc!

Moje kamarádka se zabila a teď mi neskutečně chybí...

Moje kamarádka se zabila a teď mi neskutečně chybí...

Sdílej
 
 

Jak se mám stát pilotem, když mi nikdo nevěří?

Ahoj Mourrisone. Už od dětství mám sen stát se dopravním pilotem. Angličtina mi jde, zeměpis taky, ale v matice to trochu drhne. Už se tři roky snažím zlepšit, ale nejde to. Z matiky mám na vysvědčení vždy za jedna. Ale jen tak tak. Z testů mám dvojky, někdy i trojky a občas se mi to podaří na jedničku. Nikdo mi nevěří. Rodiče o tom pochybují, učitelé o tom pochybují a já se hodinu dennodenně snažím zlepšit. Ale mírný pokrok tam vidět je. Bohužel, včera si mě vzala máma ke stolu a pověděla mi, co si o tom myslí. A stručně řečeno mi nechtěně zničila veškeré dětské sny. Taky fyzičku nemám úplně nejlepší. Podle BMI kalkulačky je to ještě normální, ale ty tuky navíc tam vidět jsou. Máma mi navrhovala, že mohu nechat pilota za sebou a jít dělat třeba leteckého mechanika, ale pilot je něco jiného. Létáš si ve vzduchu, bereš slušný plat a kdykoli s letadlem vzlétneš, tak tě přepadne ten pocit volnosti, kde si připadáš, že nebe je tvůj domov. A ještě mě chce vzít do pedagogicko - psychologické poradny, kde mi udělají nějaký papír, abych zadání z matiky nedostával tak těžké. Prý mi to pomůže, ale obávám se, že se na pilota s tímhle papírem nedostanu. Prosím pomoz mi. Ondra

Chci si založit vlastní firmu, na jakou školu mám jít?

Ahoj Mourrisone, ráda bych si založila vlastní společnost/firmu s kosmetikou, ale nevím jakou školu nebo co mám vystudovat. Prosím o radu, opravdu mi to v hlavě visí dlouho, potřebuju pomoct. Děkuji Marta

Chybí mi sebevědomí a sebedůvěra, poradíš, co s tím?

Ahoj mám problém, líbí se mi jedna spolužačka a nevím, jak jí to mám říct, protože se bojím, že by z toho mohla mít ostudu a tento problém mám dlouho a přitom jediné co mi chybí, tak je sebevědomí a sebedůvěra, ale nevím, jak bych jí to řekl. Poradíš mi, prosím. Děkuji předem.

Mám divný pocit a vytrácí se ze mě radost

Ahoj Mourrisone. Poslední dobou mám divný pocit, jako kdyby se ze mě vytráceli emoce. Když jsem byla mladší, byla jsem hrozně veselá a pořád jsem se usmívala. Poslední dobou mám ale pocit, že se ze mě radost vytrácí. Můj smích vůbec není upřímný, směji se, když se smějí ostatní, bojím se ale, že to je na mě poznat. Ale asi před dvěma dny jsem si začala uvědomovat, že necítím ani smutek, odpor, naštvání, …. Myslím si, že mi napíšeš, že to je nějakými negativními zážitky v rodině, moje rodina je ale naprosto v pohodě. Mrzí mě, že už necítím ani pocit kamarádství. Potřebovala bych pomoct, protože se bojím, že je se mnou něco špatně. Ještě jsem to nikomu neřekla… a ani neřeknu. Anonymka, 13

Co mám dělat, aby si mě víc všímal?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych si od tebe nechat pomoct ohledně lásky. Už víc jak 4 měsíce (možná i daleko víc) se mi líbí kluk z vedlejší třídy, se kterým chodím na angličtinu. Párkrát s ním promluvím, ale je to tak maximálně jednou za týden. On i jeho kamarádi vědí, že se mi on líbí, ale nějaká reakce na zpět zatím nebyla. Jednou jsem si s ním psala asi 40 minut, ale to bylo asi tak všechno. Donutil ho totiž kamarád, aby mi napsal (jeho kamarád si strašně moc přeje, abychom spolu byli). Nevíš, jak udělat další krok? Mám čekat dál?

Nemám odvahu! Jak říct holce, že se mi líbí?

Ahoj chtěl bych se zeptat, jak říct holce, která se mi už dlouho líbí, protože se mnou chodí do třídy, že se mi líbí.

Mám takový zvláštní problém, nevíš co dělat????

Ahoj Mourrisone. Mám takový zvláštní problém. Na základce se se mnou nikdo moc nechtěl bavit až na jednu holku, říkejme jí třeba Míša. Míša se chtěla bavit se mnou, ale taky s ostatními holkami. Problém byl, že holky se nechtěly bavit se mnou a tak se nakonec rozhodla, že dá přednost holkám přede mnou. Bylo mi to strašně líto a připadala jsem si bez ní hrozně osamělá. Protože jsem byla chytrá, tak jsem se dostala na gymnázium, na které teď chodím prvním rokem. Problém je ten, že jsem se dostala do pozice Míši. Je tu jedna holka, říkejme jí třeba Linda, se kterou jsem si na začátku sedla. Nechce se moc bavit s ostatními holkami a holky o to ani moc nestojí. Ony jsou fajn, jenomže Linda je občas protivná a na všechno kolem si stěžuje a holky ji znají jenom takhle. Snažila jsem se je dát dohromady a ukázat, že Linda je fajn holka, jenomže i kdyby se mi to povedla, tak o to Linda nestojí a raději bude sama. Přála bych si být s holkami i s ní, jenomže to je nereálné. Nechci Lindu opustit, jako to udělala Míša mně, jenomže holky mám ráda stejně jako Lindu. Nevíš co dělat????

Nikdo se tam se mnou nebaví, všichni mě ignorují

Ahoj Morrisone, pár odpovědí, jsem četla a zdá se, že se vyznáš. Takže se pokusím zeptat i já. Už od školky mám problém bavit se se svými vrstevníky. Ne že bychom se neměli o čem bavit, spíš mě ignorují. Chodím do 6. ročníku na 8 letém gymnáziu, a nikdo se tam se mnou nebaví. Navíc mám psychické problémy, které nedokážu úplně skrýt a kvůli kterým se za mě mamka stydí. Spolužáci ke mě nejsou hnusní, jen mě ignorují. Ovšem díky těm problémům je pro mě pobyt ve škole těžký, a možná, že kdybych měla duši, na kterou se můžu spolehnout, bylo by to trošku snesitelnější. (Učení mě baví, vyhrávám olympiády, ale pokud se nenaučím nějak socializovat, bude to těžký.) Děkuji, Tess, 16

Kluci pořád někoho dohazují holkám, a nám to vadí

Ahoj, mám otázku, kluci pořád dohazují holky ke klukům a nám to vadí, tak se chci zeptat, jak mám vyjádřit klukům, aby toho nechali, když jsme jim milionkrát řekly, aby toho nechali, ale trvá to už kolem třetího roku a pořád nic.

Nedostávám kapesné, a kamarádi mi říkají „socka“

Ahoj Mourissone, chodím na osmiletý gympl a rodiče mě drtí do jedniček, maximálně dvojek. Vždy, i když mi vychází dvojka, tak mě za trojku seřvou a jsme s rodičema „domluveni", že za trojky nebude kapesné - všichni kamarádi mají trojky a mají vždy plnou peněženku a já za jednu trojku z chemie mám 0 Kč, tudíž mi přezdívají „socka". Pomoc mi, jak je přemluvit, ať jsou otevřenější i trojkám.