Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Ahoj Mourrisone, už několikrát jsem psala do tvé poradny, ale dneska - nezvládám to, přijde mi že, ještě chvíli budu muset strpět žít v jednom domě jako moje matka a zabiju buď sebe, nebo ji. Neříkám to z legrace jako ostatní, já si myslím, že bych byla schopna vraždy a nejen mámy, ale i ostatních členů rodiny. Jde o to, že máma pořád jen nadržuje ostatním sourozencům, a protože jsem nejmladší a mám mezi nimi největší věkový rozdíl, tak mezi ně nezapadám a nemám s nimi naprosto žádné hezké vzpomínky. Pořád mě jen znemožňují a ponižují. Říkají mi, že jsem tlustá, že mě nikdo nemá rád a neustále něco nalhávají rodičům. Např. tátovi namluvili, že mě ve škole šikanují, i když nechodíme do stejné školy, a ani s ním nemluvím, nezná nikoho z mé školy a nejspíš si řekl, jaká legrace to je. Poté mě otec vyslýchal a vyhrožoval mi, ať mu řeknu kdo to je, i když jsem brečela a říkala, že nikdo, řešilo se to i s ředitelkou. Teď mi zase sestra ukradla věci a rozbila je a rodiče s tím nic nedělali, bojím se, že to nevydržím a hodím si někde oprátku, ale ještě víc se bojím, že o půlnoci přijdu do sestřina pokoje a zabiju jí nožem, který si schovávám v pokoji a nejsem schopná ho dát pryč. Je toho hodně, co chci udělat v životě a při každém záchvatu zoufalství a chutě ukončit to, všechno si připomínám, že kvůli těmhle lidem nebudu umírat, že je nenechám vyhrát. Poslední dobou se i často sebepoškozuju, nikdo jsi toho nevšiml, i když je to pár měsíců. Taky se chci zeptat, proč už nemůžu číst tvé odpovědi na trápení ostatních, jako to šlo dřív. Nevím, jestli to zvládnu, a ať už bude tvoje odpověď jakákoliv, doufám, že mi pomůže. Měj se, doufám a zároveň i nedoufám, že sem znovu napíšu. Tvoje anonymní fanynka

Odpověď

Milá anonymní fanynko,

moc ti děkuji za dopis, ze kterého cítím tvoje velké zoufalství. Je mi moc líto, jak se doma cítíš a že v rodině nevnímáš jakoukoli pozornost, lásku a pochopení. Docela by mě zajímalo, jestli sis zkoušela s rodiči (anebo i se staršími sourozenci) v klidu promluvit a popsat jim, jak ti s nimi doma je. Možná si myslí, že jsou vtipní, když tě ponižují nebo znemožňují.

Podle toho co píšeš, mám dojem, že tví sourozenci mají problém sami se sebou, protože jinak by se k tobě takto nechovali. Pamatuj, že šťastný člověk neubližuje, nad nikým se nepovyšuje a před nikým se neponižuje. Naopak - rozdává kolem sebe pozitivní energii.

Linka bezpečí: Číslo a chat, které pomůžou

Píšeš, že se sebepoškozuješ a bojíš se, že bys mohla ublížit druhým. To je vážná věc, se kterou by ses měla co nejdříve svěřit odborníkovi. Zavolej na Linku bezpečí - 116 111 - kde si s tebou terapeut promluví (můžeš si s ním i chatovat) a doporučí ti podle místa bydliště odbornou pomoc.

Každému z nás se občas v životě stane, že toho je na nás moc. A říct si o pomoc je naprosto v pořádku. Prozatím si můžeš vzít tužku a papír a napsat si, co všechno je na tobě krásné a báječné a každý den si papír přečíst (a neříkej, že nic - takový člověk neexistuje). Držím ti palce a napiš mi, jak jsi dopadla. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Umřel mi tatínek a já nechci žít... Pomoc!

Umřel mi tatínek a já nechci žít... Pomoc!

Moje kamarádka se zabila a teď mi neskutečně chybí...

Moje kamarádka se zabila a teď mi neskutečně chybí...

Sdílej
 
 

Máma mě nutí do šatů, ale já chci nosit všechno volné a velké

Ahoj Mourris, máma mě pořád nutí do nějakých šatů a sukní, ale já to nosit nechci. Chci nosit všechno volný a velký. Hrozně se mi tam OVER SIZE móda líbí, ale mámě ne. Jak ji mám přesvědčit? Dík, Nikola

Štve mě, že děda pořád komanduje babičku

Ahoj Mourrisone, chtěla bych s něčím poradit. Celý srpen jsem byla na prázdninách u babičky a dědy. Hrozně se mi tam líbilo, ale jedna věc mě fakt štvala. Děda pořád komanduje a křičí na babičku. Přitom babička nic špatnýho nedělá a pořád mu všechno podává a pomáhá. Ale on furt nadává, že je jídlo málo slaný, že babička nic neupekla, že došlo mléko. Přitom sám ho nejde koupit. Jak můžu babičce pomoct? Děkuju, Johanka.

Čím jsem starší, tím mám větší strach, co bude...

Ahoj Mourrisone, čím jsem starší, tím mám větší strach, co bude. Všude na internetu pořád čtu, jak to mají a budou mít mladý lidi těžký. Nebudeme mít peníze na bydlení, máme zamořenou planetu, nebudeme mít důchody a tak. Vůbec nevím, co si o tom mám myslet, a to mi je teprve 14.

Je mi 13 a není mi příjemné, když mě táta lechtá... co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se ti s něčím svěřit, s čím si nevím rady. S tátou máme super vztah a od malička se škádlíme, různě lochtáme a plácáme. Já už jsem trochu přestala, ale táta ne a mně už je to kolikrát nepříjemný. Co s tím mám dělat? (je mi 13)

Proč si dětský psycholog vzal život?

Ahoj Mourrisone, jsem fakt zvědavý, jak mi na tohle odpovíš. Radíš tu, že když máme nějaké problémy nebo nás něco trápí, tak máme vyhledat školního psychologa. Jenže na internetu jsem četl, že asi před dvěma týdny si jeden dětský psycholog vzal život. Jak mi tohle vysvětlíš?

To je strašný! Rodiče se hádají kvůli tetě, co si půjčuje peníze

Ahoj Mourrisone, to je strašný, rodiče se pořád hádají kvůli tetě, protože ona si pořád půjčuje peníze od maminky. Nechci, aby se hádali, co mám dělat? Lukáš

Mívám divné stavy: Nevidím a dostanu zimnici, co to je?

Někdy mám takový stav – je blbě (nevím, jak to líp vysvětlit), vidím blbě nebo vůbec, zvýší se mi šelest v uších, začne po mě běhat zimnice (napřed se mi udělá horko), a pak když zakončí, mám jakoby brnění, nevím, jak líp to momentálně popsat, jsem zpocená (vždy to trvá naštěstí chvilku). Už dlouho jsem ho neměla, upřímně si ho nepomatuju na 100 %, ale dnes to bylo zase měla blbé vidění a zvýšila se mi šelest v uších, bylo to ve škole při hodině přírodopisu, nikdo si toho nevšiml (někdy si toho všimly buď učitelka nebo asistentka), po chvilce jsem se vzpamatovala, a protože to byla pátá hodina, tak jsem šla na oběd. Vím, že jsem se snažila nepůsobit, že je mi nepříjemně, v poslední chvíli jsem si dala hlavu na lavici, když jsem ji zvedla, viděla jsem bledě, což po chvíli zmizlo, neřekla bych, že se se mi objevily všechny věci, co se mi v minulosti staly.  Protože mi nebylo tak blbě, tuším že je to psychosomatický, protože skoro vždy jsme se učili o krvi, dnes i o dárcovství orgánů, přijdu si strašně příliš citlivá, vím, že jednou jsme tohle téma dárcovství orgánů řešili v prvním, takže jsem jela domů, neřekla bych, že tyhle témata probíráme nějak příliš důkladně, jak už jsem říkala, přijdu si strašně přecitlivělá a nepomáhá tomu, že se mi stejným způsobem udělalo blbě jednou při češtině, ten důvod proč, naprosto nechápu. Doufám, že můj popis dává logiku.

Mám strach z výhružek, které chodí na školu

Ahoj Mourissone, mám strach ohledně výhružných zpráv, co teď chodí na školy. Bojím se, že přijde na naši školu a mamka je učitelka, takže je taky ve škole. Prý jsou nejspíše falešné, ale i tak se bojím. Prosím, poraď, co mám dělat.

Zase sedím sám v lavici, nikdo se mnou nechce sedět...

Ahoj Mourrisone, zase sedím sám v lavici. Nikdo se mnou nechce sedět.

Jak překonat strach ze smrti?

Mám strach ze smrti, co dělat? Ondra, 12 let