Proč mám potřebu se pořád hádat?

Ahoj Mourrisone, já mám pocit, že je se mnou něco špatně. Mám opravdu hodně kamarádů, za to jsem ráda, ale štve mě, že se s nima často hádám. Já totiž nedokážu být zticha, když říkaj nějaký nesmysly nebo něco, s čím nesouhlasím. Co si o tom myslíš? Díky ti za odpověď, tvoje věrná čtenářka Petra. (Píšu ti prvně)

Odpověď

Ahoj Petro,

jsem moc rád, že jsi věrná čtenářka naší poradny a jsem rád i za to, že jsi mi napsala. Rozumím ti, jak se cítíš a i to, že si připadáš, jako by s tebou nebylo něco v pořádku. Každý z nás jsme jiný – každý z nás máme jinde hranici tolerance, jinak vnímáme a přemýšlíme o odpovědích druhých lidí, každý z nás máme jinou potřebu se vyjadřovat k tomu, co se kolem nás děje a podobně.

Ze všeho nejdřív se zamysli nad tím, proč máš potřebu se hádat nebo komentovat výroky druhých. Je to proto, že jsi v tenzi (v napětí) a potřebuješ se hádat nebo proto, že o odpovědích přemýšlíš a mlčením bys projevovala souhlas?

Také popřemýšlej, jak to funguje u vás doma. Dávají ti rodiče prostor říkat svůj vlastní názor, anebo tě nikdo doma neposlouchá, respektive neslyší (i to by mohl být důvod, proč se potřebuješ u kamarádů prosazovat). Věřím, že když se zamyslíš, tak přijdeš na to, proč máš potřebu se hádat. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Nechci se pořád hádat s mamkou, ale nedá se to zastavit. Co mám dělat?

Když se podívám do zrcadla, vidím, jak jsem hnusná!

Sdílej

20. července 2024

Bojím se, že mě odmítne...

Ahoj Mourrisone, potřebuju poradit. Je mi 13 a líbí se mi jeden kluk, taky 13. Jenže mi dalo strašnou práci se s ním skamarádit a je jeden z mých nejlepších kamarádů. A já se bojím, že mě odmítne. Protože pak bych si vedle něj připadala strašně trapně. Myslím, že ví, že se mi líbí, ale nejsem si jistá. Taky jsme si tak rok zpátky strašně moc psali, třeba až do půlnoci, ale on se teďka strašně změnil. Chtěla jsem si říct, že se přes něj prostě přenesu, ale nedokážu si sebe představit s nikým jiným. Miluju ho a pořád si s ním představuju budoucnost. Taky má trochu deprese, I já jsem je měla, ale teď už je to celkem v pořádku. Snažím se s ním pořád povídat, ale pak si připadám strašně otravná. Prostě mi chybí každou vteřinu a já se bojím, že jestli se mu někdy něco stane, nesnesu to a asi se zabiju. Co mám dělat? Mám mu říct, jak strašně ho mám ráda? Co když mě odmítne a nebude se se mnou chtít dál bavit?

Chtěl bych navrhovat interiéry a domy, co mám jít studovat?

Ahoj Mourrisone, už od malička mi děsně baví, když někam přijedu, tak si představuju, jak bych to tam předělal – kam bych dal postel, kde bych postavil zeď a tak. Taky si pořád rád maluju různý návrhy domu, ve kterém bych chtěl bydlet. Docela bych se s tím chtěl i živit, poradíš mi, co jít studovat? Díky, Martin

Je mi zle ze školy a mám panické ataky

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe, protože vím, že ty vždy poradíš. Jsem na střední a vloni jsem málem nepostoupila do dalšího ročníku. Jen pomyslím na školu a na nadcházející testy, je mi zle. Projevuje se to na mě i fyzicky, hlavně motáním hlavy a neustálým napětím. Mám strach, že se jednou ve škole zhroutím. Zatím se mi to podaří nechat, až když jsem sama a můžu v klidu brečet. Při neúspěchu to nesu hodně špatně. Prožívám to pořád dokola. Měla jsem už i čest s panickými atakami. Chci prostě odmaturovat a nezbláznit se z toho, nevím jak dál...

Mourrisonova poradna